Článek
Tak jsme se rozešly. Včera. Už pár dní jsme spolu nemluvily, tak nějak to viselo ve vzduchu. Poslechla jsem pár rad od kamarádů a zkusila jsem se jí zeptat, jak by se cítila ona, kdybych jí řekla, že na nějakou naši společnou akci může přijít jen jeden z jejích rodičů, protože moje mámy se necítí dobře v přítomnosti heterosexuálních párů.
V podstatě se mi vysmála a řekla, že to přece není to samé, protože její rodiče jsou „normální pár“. To mě docela dostalo a zeptala jsem se, co jako není normálního na mých mámách. Myslím, že v tu chvíli jí došlo, že to fakt podělala tím, co řekla. Začala koktat, že to tak nemyslela a že jen ví, že by to bylo trapné a divné, protože její rodiče „tohle“ nemají rádi.
Pak jsem se jí zeptala, jestli by se tak cítila i ona. A ona neřekla nic. Chvíli jsme o tom mluvily a ona pořád nechápala, jak by to mým mámám ublížilo, kdyby po nich chtěla, aby zapíraly, kým jsou. Nakonec z ní vylezlo, že by to pro ni taky bylo trapné, kdyby její rodiče věděli, že mám dvě mámy.
A jo, tohle už jsem fakt nedávala a řekla jsem jí, že je konec. Nebudu s někým, kdo se stydí za moje mámy nebo nechce, aby to ostatní věděli. To bylo všechno.
Moji přátelé mi zatím nic neřekli, ale myslím, že je prostě na chvíli odříznu, protože teď fakt nemám náladu řešit jejich kecy.
Mým mámám jsem řekla jen, že nám to s Monikou neklapalo, tak jsme se rozešly. Nemusí vědět proč, protože nechci, aby si myslely, že je to jejich chyba, a Moniku měly fakt rády. Tohle by jim ublížilo, kdyby věděly, jak se k tomu Monika stavěla.
Není to můj první rozchod, ale stejně to fakt bolí a je mi smutno. Ale co se dá dělat. Díky všem za pomoc a za to, že jste se podělili o svoje zkušenosti.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
