Článek
Právě proto je to, co se děje, tak strašně těžké.
Oběma se nám v posledních letech dařilo v kariéře. Ona pracuje v marketingu, já jsem IT konzultant na volné noze, takže mám flexibilní pracovní dobu. Plán byl jasný: ona si nechá práci na plný úvazek, já přejdu na částečný a budu se starat o dítě. Byli jsme nervózní, ale zároveň neuvěřitelně natěšení.
Loni v prosinci přišla rána. Po sérii vyšetření mi lékaři diagnostikovali azoospermii. Zjednodušeně řečeno, mám ucpané chámovody a při ejakulaci neprodukuji žádné spermie. Naštěstí je to řešitelné operací, kterou mi naplánovali na letošní červenec. Oba máme vysoké libido, takže jsme byli i nadále sexuálně velmi aktivní. Ale neměla existovat žádná, ani ta nejmenší šance, že bych ji mohl oplodnit.
Tento týden jí vynechala menstruace. Říkal jsem si, že to nemůže být pravda. Vždyť moje spermie jsou „uvězněné“, dokud mi neopraví to potrubí. Udělala si ale tři testy. A všechny byly pozitivní.
Nejdřív jsem byl v šoku. Tohle přece není možné. Nikdy mi nebyla nevěrná, nikdy mi nedala jediný důvod, proč jí nevěřit. Nejsem žárlivý typ, ale teď jsem v pasti. Lékaři řekli, že se to stát nemůže. A já nemůžu uvěřit, že by moje žena ohrozila naši budoucnost, na kterou jsme se tak těšili, kvůli nějakému úletu.
Moje žena je v euforii. Nedává najevo žádné známky viny nebo strachu z toho, že by mě podvedla. Byla tak nadšená, když to zjistila, že jsem jí své obavy neřekl. Ale teď odešla do práce a já jsem naprosto zničený. Co když mě podvedla?
Když se teď ohlížím zpět, vybavuje se mi pár drobností, které mi tehdy nepřišly divné, ale teď mi nedají spát. Její práce často vyžaduje, aby brala klienty na večeři, a není neobvyklé, že se vrací pozdě večer. Posledních pár měsíců měla opravdu nabitých. Vždycky používá jeden ze dvou parfémů, ale jednu noc se vrátila a voněla úplně jinak. Jindy jsem na jejím zamčeném telefonu zahlédl zprávu, kde bylo jen mrkající smajlík. Myslel jsem, že je to od nějaké kamarádky.
Nevím, co mám dělat. V pondělí jsem objednaný k lékaři, abych zjistil, jestli existuje nějaká sebemenší šance, že by to dítě mohlo být moje. Pokud je a já ji obviním z nevěry, budu ten největší hlupák na světě. Ale ona se za pár hodin vrátí domů a já nevím, co jí řeknu. Nemůžu přestat myslet na tyhle drobnosti a na to, že mě možná podváděla a já to prostě neviděl.
Mám čekat do pondělí, nebo mám tyhle nejistoty vytáhnout na světlo, zatímco ona slaví těhotenství? Bojím se, že nedokážu skrýt, co se ve mně děje.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
