Článek
Je mi sedmatřicet a mám tři holky – Verunce je dvanáct, Klárce deset a nejmladší Aničce osm. Jejich máma nás opustila kvůli jinému chlapovi, když byly Aničce asi čtyři roky. Sice platí alimenty a občas se ozve, ale žádná sláva to není.
Před pár týdny jsem zrovna třídil prádlo a všiml jsem si červených skvrn na kalhotkách nejstarší Verči. Opatrně jsem se jí zeptal, jestli o tom ví. Rozbrečela se a řekla mi, že se snažila dovolat mámě, ale ta jí nezvedala telefon ani nevolala zpátky. Tak si cpala do kalhotek toaletní papír a doufala, že to nějak půjde. Snažil jsem se jí vysvětlit, že menstruace není nic, za co by se měla stydět. Našli jsme na internetu pár fajn stránek, kde to bylo hezky vysvětlené, a prošli jsme si to spolu. Pak jsem ji vzal do DMka, aby si sama vybrala vložky a tampony, jaké bude chtít používat (vybrala si nějaké sportovní, protože dělá gymnastiku).
Když jsme to měli za sebou, napadlo mě, že bych měl na tohle téma připravit i ty mladší dvě. Verunka se hned nabídla, že mi s tím pomůže, a udělali jsme si z toho takový holčičí večer – bylo to vlastně super a i já jsem se toho hodně naučil. Dokonce už vím, co je to menstruační kalíšek a jak je to lepší pro přírodu.
No a předevčírem konečně zavolala exmanželka. Většinou to dělám tak, že jim domluvím videohovor, nechám je v pokoji samotné, aby si mohly popovídat, a pak se vrátím, abychom probrali ty nudné rodičovské věci – školu, placení kroužků a tak. Jenže tentokrát byla ex naštvaná na nejvyšší míru. Začala na mě ječet do telefonu, že jsem úchylný a zvrácený, když se s holkama bavím o menstruaci. Proč jsem jí prý nezavolal sám, když jsem věděl, že je to tak urgentní? Mohl jsem prý zavolat babičkám nebo tetám. Jenže moje máma má demenci a její máma a sestry mě nesnáší, protože učím ve školce a podle nich jsem „ztroskotanec“, takže s těmi se fakt bavit nechci.
Exmanželka mi řekla, že se chovám jako nedospělý a měl jsem to prostě pro holky nějak vydržet a počkat na ni. To už mě fakt naštvalo, takže jsem na ni zařval zpátky, že kdyby nebyla taková ignorantka a občas by zvedla ten zatracený telefon, mohla si to vyřešit sama. Vychrlil jsem na ni všechno, čím jim ubližuje – že za poslední dva roky nebyla ani na jednom fotbalovém zápase, klavírním koncertu nebo gymnastických závodech. Že každý druhý víkend, když se od ní vrátí, zalezou rovnou do pokojů a vylezou až po několika hodinách s otázkou, proč má svého nového manžela radši než je a co udělaly špatně, že od nich odešla. Ex na to jen odsekla, že jim mám říct, že to není jejich chyba, že jsem ji nedokázal uspokojit. V tu chvíli jsem zařval „Jdi do prdele!“, a ona se jen ušklíbla, ukázala za mě a řekla: „Podívej se, cos udělal.“
Otočil jsem se a ve dveřích stály Anička s Klárkou a brečely. Úplně mi to zlomilo srdce; nikdy nekřičím, takže vím, že jsem je musel vyděsit. V tu chvíli tam vtrhla Verunka a začala na mámu křičet, a i když si vážím toho, že se mě zastala, tohle není bitva, kterou bych chtěl, aby bojovala ona. Exmanželka zavěsila dřív, než jsem stihl situaci uklidnit. No, řekněme, že holky teď mají neomezený přísun zmrzliny a videoher, protože se cítím fakt hrozně. Dokonce jsem s nimi zkouknul všechny díly Stmívání, tak neříkejte, že je nemiluju. Ale v tomhle případě – přehnal jsem to, když jsem takhle křičel?
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
