Hlavní obsah

Veronika: Učila jsem dceru, že pusinka spraví každé bebí. Dnes mi dala francouzáka před šéfem

Foto: Freepik

Moje dvouletá dcera je hérečka. Abych ji uklidnila, naučila jsem ji, že pusinka spraví každou bolístku. Fungovalo to skvěle. Až do dnešního důležitého videohovoru, kdy si kousla do jazyka a vtrhla mi do pracovny.

Článek

Moje dvouletá dcera Anička je… dramatická. Když šlápne na drobeček na podlaze, zhroutí se s křikem: „Bojí noha!“ Když se praští do hlavy o polštář, spustí sirénu, jako by jí hořelo auto. Netuším, kde se to naučila.

Je jí ale dva a půl a já jsem její máma, takže věří všemu, co jí řeknu. A já jsem toho zneužila. Vymyslela jsem si geniální výchovný trik.

Řekla jsem jí, že maminky pusinka dokáže spravit úplně každé bebí.

A ono to fungovalo! Zázračně. Anička se na to rychle chytila. Místo hysterického řevu teď při každém sebemenším úrazu přijde, ukáže na bolístku a řekne: „Pusinku.“ Problém vyřešen. Co by se mohlo pokazit?

No, nepředpokládala jsem, že se svět zhroutí, já budu muset pracovat z domova a u toho se starat o dvouletou hérečku a šestiměsíční mimino.

Dnes byl jeden z těch náročnějších dnů. Zatímco jsem seděla na velmi důležitém videohovoru s celým svým týmem i šéfem, Anička vedle u stolečku snídala. Najednou se kousla do jazyka.

Začala plakat. Ale po chvilce přestala. Viděla jsem, jak se jí v očích objevil takový ten odhodlaný výraz. Byla jsem uprostřed věty, tak jsem si jen v duchu řekla: „Super, zvládla to sama,“ a pokračovala v prezentaci.

Chyba.

Dveře mé pracovny se rozletěly a dovnitř vběhla Anička.

„MAMI, PUSINKU NA JAZÝČEK!“ zařvala na plné plíce.

V panice jsem se snažila vypnout mikrofon a kameru, zatímco jsem na klíně houpala brečící mimino. Mikrofon jsem stihla ztlumit až poté, co její výkřik slyšeli všichni. Kameru jsem vypnout nestihla.

Otevřela jsem pusu, abych jí zašeptala: „Ne teď, zlatíčko.“

Ale Anička si mou otevřenou pusu vyložila jako pozvání. Rozběhla se, a než jsem stihla zareagovat, strčila mi svůj oslintaný, snídaní pokrytý jazyk přímo do pusy.

Celé moje oddělení tak v přímém přenosu sledovalo, jak mi moje dvouletá dcera dává vášnivého francouzáka.

Anička, spokojená, že její bolístka je opravena, se otočila a odběhla. Já jsem zůstala sedět. Zírala jsem do kamery na ty šokované, pobavené a zmatené obličeje svých kolegů.

Takže tak. Můj geniální rodičovský trik se mi vrátil v té nejvíc ponižující formě.

A co bude příště v našem seriálu Nešťastných příhod? Anička pravděpodobně poleze nahá po kuchyňské lince během mé prezentace pro klienta. Těšte se.

Vymkl se vám taky nějaký ‚geniální‘ rodičovský trik z rukou v tu nejméně vhodnou chvíli? Podělte se o své příběhy z pekla jménem home office s dětmi na pribehy.kral@seznam.cz!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz