Článek
Později na stanici jsem zjistil, že mě viní hned z několika závažných trestných činů. Totální šok. Naštěstí jsem si zachoval chladnou hlavu a místo kecání s detektivem si sehnal právníka. Stálo mě to přes čtvrt milionu, všechny moje úspory šly do háje, ale měl jsem obhájce. Jenže na kauci už nezbylo. Skončil jsem ve vazbě, kde jsem strávil celých 54 dní. Teprve u soudu můj právník předložil kamerový záznam, jak tankuju na benzínce dvě stě kilometrů od místa, kde se ty zločiny měly stát. Všechna obvinění proti mně nakonec stáhli.
Když mě konečně pustili, zjistil jsem, že jsem přišel o práci, majitel bytu mi dal výpověď a mého syna si vzala sociálka (OSPOD). Jeho matka je závislá na heroinu a se svými rodiči nemluvím už skoro patnáct let. Mojí přítelkyni ho svěřit nechtěli, protože ji nepovažovali za rodinu. Syn je teď naštěstí zase se mnou, stálo to hromadu papírování a dokonce soudní jednání, ale jsme spolu a to je hlavní.
Po propuštění jsem zjistil, že policii žalovat nemůžu a nikoho vlastně nezajímá, že jsem seděl skoro dva měsíce ve vazbě jen proto, že nějaký detektiv odflákl vyšetřování. Zkoušel jsem to dát do místních novin, ale tam mi řekli, že se to stává docela často. Zapsali si moje údaje, ale už se nikdy neozvali.
Tak jsem udělal webové stránky, kde jsem popsal celý svůj příběh. Nahrál jsem tam i policejní protokol a pár dalších dokumentů ze spisu. Jediný důvod, proč mě zatkli, byl ten, že nějaký svědek řekl, že mě viděl. Kdyby ten detektiv dělal svou práci pořádně, mohl si ověřit, že jsem ten den ve městě ani nebyl. Tohle mě štve nejvíc. Zničili mi život jen proto, že byl někdo líný.
Píšu to teď, protože můj web je momentálně na druhém místě ve vyhledávání na Seznamu, když zadáte jméno našeho města. Žiju v takovém menším lázeňském městě, kam v létě jezdí hodně turistů. Návštěvnost mého webu se víc než zčtyřnásobila a očividně si toho všiml někdo „nahoře“. Nedávno mi přišla předžalobní výzva, kterou jsem ukázal svému právníkovi. Řekl, že sdílení mé zkušenosti online není nelegální a že všechno, co jsem uvedl, jsou buď fakta, nebo můj názor, což mě chrání před žalobou za pomluvu.
Včera mě navštívili dva policisté a ten detektiv, co mě zatýkal. Omluvil se, prý „chyby se stávají“. Pak se začali bavit o mém webu a ptali se, jestli bych ho mohl odstranit. Řekl jsem, že ho smažu pod podmínkou, že ten detektiv okamžitě skončí u policie a už nikdy nebude dělat policejní práci. Asi vám dojde, že na to nekývli.
Po téhle návštěvě jsem ještě víc naštvaný, protože jediný důvod, proč se ten detektiv omluvil, bylo, aby mě přiměl stáhnout ten web. Neplánuju to udělat a jediný, kdo mě v tom podporuje, je moje přítelkyně. Moji kamarádi si myslí, že jsem zbytečně mstivý a navrhují, abych to prostě smazal. Jsem fakt takový hajzl, že ten web nechám běžet dál?
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se s námi o svůj na pribehy.medium@seznam.cz
