Článek
Proč dnes jíme chemii a jsme věčně unavení? Experiment Ciba-Geigy ukázal, že v elektrickém poli roste pšenice jako keř. Proč byl tento objev „uklizen“ a co to udělalo s naší vitalitou? Můj pohled na energetický hlad lidstva.
Máte někdy pocit, že jedete na „záložní baterky“? Že i když spíte dost, ráno se budíte bez energie? Jako Jasatomik trávím teď hodně času pozorováním světa z gauče a narazil jsem na fascinující fakta, která se dnes už na univerzitách neučí. Jde o stav, kterému říkám energetický hlad lidstva.
Buněčné baterie na polovině kapacity
Věda ví, že zdravá buňka v našem těle by měla mít elektrické napětí kolem -70 až -90 mV. To je stav, kdy tělo regeneruje a DNA se opravuje. Jenže dnešní populace se pohybuje kolem -40 mV (stav únavy) nebo méně (nemoc).
Proč se to děje? Možná proto, že jsme se po roce 1850 „uzemnili“. Obklopili jsme se střídavým proudem, betonem a odpojili se od přirozeného statického pole Země. Naše „vnitřní baterky“ se prostě nemají kde dobít.
Šok z laboratoře Ciba-Geigy
V roce 1988 švýcarští vědci Guido Ebner a Heinz Schürch (z firmy Ciba-Geigy) udělali pokus, který měl zůstat v zapomnění. Umístili semena moderních rostlin a jikry pstruhů do silného statického elektrického pole. Výsledek byl vědeckým šokem:
Prapůvodní pšenice: Ze semen moderní pšenice vyrostla rostlina, která vypadala jako keř s desítkami klasů. Byla neuvěřitelně odolná a nepotřebovala žádná hnojiva ani chemii. Vytáhla si „genetickou paměť“ z dob, kdy byla Země v jiné energetické kondici.
Obří pstruzi: Ryby vylíhnuté v tomto poli byly o třetinu větší a měly barvy a tvary, které už tisíce let nikdo neviděl.
Máme „uříznutou“ anténu?
A nejde jen o pšenici. Tato změna pole má pravděpodobně vliv i na naši epifýzu neboli šišinku. Tento malý orgán v mozku funguje jako anténa na jemné elektromagnetické frekvence. Zavedení všudypřítomného střídavého proudu a ztráta přirozeného pole způsobily, že tato naše „anténa“ zakrněla a kalcifikovala. Jako bychom byli rádio, kterému někdo uřízl anténu a teď se diví, že slyší jen šum a praskání.
Proč o tom nevíme?
Odpověď je prostá. Kdo by kupoval hnojiva, pesticidy a tuny léků, kdyby k neuvěřitelné úrodě a zdraví stačilo jen správně „nabít“ prostředí? Projekt byl zastaven, patenty uloženy do trezorů a vědci se odmlčeli. Moderní zemědělství i medicína raději dodávají chemii, aby nahradily chybějící elektrickou vitalitu.
Závěrem: Nejsme jen hmota
Tento experiment nám ukázal, že genetika není pevně daná. Je to software, který běží podle toho, v jakém energetickém prostředí se nacházíme. Možná je čas přestat se ptát, jaké další vitamíny v tabletkách si koupit, a začít se ptát, jak se znovu napojit na přirozený zdroj energie.
Bez pořádného „napětí“ totiž budeme jen dál unavenými loutkami v systému, který z naší slabosti profituje.
„Hledejte pod názvem Urzeit-Code nebo experiment Ciba-Geigy. Dokumentace existuje, jen se o ní v televizi nemluví.“
Jasatomik Glosátor, který hledá pravdu pod povrchem všedních věcí.
