Článek
Dokud to nedojíš, nezvedneš se od stolu
Rodiče mě nutili, abych vždy dojídala jídlo, i to, které mi nechutnalo. Dodnes si pamatuju ten odporný pocit v žaludku, když se tam snažíte dostat něco, co vám tak zoufale nechutná. Pokud řekneš, že něco nechceš nebo máš chuť na jiný oběd, pokud to jde, vyhovím ti. Také nechodím do restaurace na jídlo, ze kterého se mi zvedá žaludek.
Ty jsi vážně střevo
Nebudu tě shazovat, nebudu na tebe křičet. Nejsi hloupá jen proto, že potřetí vyliješ pití nebo ti těstoviny padají pod židli. Pak to spolu uklidíme, ty víš, že takhle se to dělat nemá. Proto vždy přijdeš, abys řekla, když se něco stane.
Samochvála smrdí
Toužím z tebe vychovat dívku, která ví, kde je její hodnota, ví, že je krásná, báječná a chytrá. A chci, abys to v sobě viděla i ve dnech, kdy ti není do zpěvu. Chválit sebe sama není žádný zločin, holčičko moje.
Buď hodná holčička a dej babičce pusinku
Nemusíš, nikdy, slibuju. Znej hranice svého těla a nepodřizuj se potřebám ostatních. Pokud je ti někdo nepříjemný, nepřemáhej se. Typicky u příbuzných, které vidíš jednou za rok a oni si myslí, že jim skočíš do náruče. Jsem tady.
Vidíš, táta je zase protivnej
Nikdy tě nebudu stavět mezi mě a tátu, nikdy nebudeš muset volit, koho z nás máš raději nebo za kým budeš stát. Tvého tátu jsem ti vybrala já, já jsem se rozhodla, že bude tvůj rodič. Není tvoje zodpovědnost, že já ani on nejsme dokonalí. Chci jen, abys věděla, že pokud uděláme chybu, můžeš nám to říct.
Vrať se, až budeš normální
Tvoje pocity mají váhu, slibuju. Vždycky.
