Článek
Tonda to totiž chtěl řádně oslavit, a tak s každým, kdo mu jen koutkem oka naznačil, si dával jednoho panáka za druhým. Chvilku jsem myslela na to, že tohle v žádném případě nemůže dopadnout dobře, ale Tonda se celou dobu tvářil vysmátě a zdálo se, že ho nic nemůže rozhodit. Tak jsem si říkala, že si to přeci užíváme a budeme si to pamatovat jako skvělý mejdan. Jenže…
Usínal už před večeří
Už kolem sedmé večer jsem na Tondovi viděla, že už mu to moc nesedí. Když na něj zrovna nikdo nemluvil, usínal u stolu a evidentně byl velmi společensky unavený. To znamená, že byl opilý až namol.
Věděla jsem, že je zle. Začala jsem ho budit, ať si jde na chvíli lehnout, místo toho, abych se věnovala všem hostům, kteří nám na svatbu přijeli. Byl zlý, evidentně to poslední, po čem toužil, bylo vstávat. Všichni to viděli. Najednou do mě strkat, sprostě mi nadával. Stála jsem jako opařená.
Všichni na mě koukali…
Věděla jsem, že to není poprvé, co se takhle chová po pár panákách tvrdého alkoholu. Ale nikdy jsem nechtěla, aby to viděli ostatní. A tak jsem ho nechala být, spát na stole. Během toho, co se měli všichni radovat, že jsme konečně svoji.
Spal tam asi dvě hodiny, mezitím jsem se snažila před hosty tvářit, že se vlastně nic nestalo. A pak se ho můj táta ujal, že ho odvede do postele, že ho se strejdou podepřou. Když ho zvedli, Tonda pozvracel je, i podlahu a pak do toho ještě spadnul.. Takhle jsem se v životě nestyděla a dodnes nemůžu o naší svatbě ani slyšet. Přemýšlím, jestli mu vůbec někdy odpustím, že to vlastně všechno zkazil.
Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s Terezou K.
