Článek
Lehká hypománie je zvláštní stav. Není to vyčerpávající mánie, kdy myšlenky přesahují realitu a tělo pálí na plný výkon bez odpočinku. Není to ani deprese, která vás vtahuje do temnoty a ochromuje každý pohyb. Je to něco mezi – období, kdy svět nabírá rychlost, myšlenky sviští, a vy cítíte, že všechno je možné.
V práci se stávám produktivním strojem. Úkoly, které by mi normálně zabraly celé hodiny, zvládám během chvíle. Každý email je okamžitě zpracován, odpověď přesná, rychlá a efektivní. Multitasking? Žádný problém. Dokážu zvládat několik věcí najednou, a ještě si při tom udržet klidnou hlavu.
V tomto stavu je pocit uspokojení z práce ohromující. Výkonnost je na maximu, nápady přicházejí jeden za druhým, a dokonce i komunikace s kolegy je živější a přirozenější. Cítím se lehký, svižný, a každý krok mě vede dál. Je to jako jet na kole z kopce – vše jde hladce, s minimem námahy.
Ale je tu i druhá strana mince. Lehká hypománie není pouze období zvýšené produktivity. S rostoucí energií přichází i drobné výstražné signály. Myšlenky jsou rychlé, někdy až příliš. Může se objevit neklid, lehká netrpělivost s ostatními nebo potřeba mít věci pod kontrolou. A někde v hloubi je tu otázka: „Jak dlouho tohle může trvat?“
Lehká hypománie je nebezpečně svůdná. Dává vám pocit, že jste nad věcí, že zvládnete všechno. Ale právě tato jistota může být kluzkým svahem. Stačí málo – příliš mnoho úkolů, nedostatek odpočinku, nevyřešený stres – a hypománie se může rychle přehoupnout do něčeho těžšího.
Proto je důležité naslouchat sobě a svému tělu. V době lehké hypománie je lákavé zůstat v tomto tempu co nejdéle, ale nezapomínat na odpočinek je klíčové. Mít oporu – přátele, rodinu nebo terapeuta – může být rozhodující v tom, aby tato zvýšená fáze zůstala v bezpečné zóně.
Lehká hypománie má svou sílu a krásu. Je to období, kdy se zdá, že všechno jde jako po másle, kdy svět najednou dává větší smysl. Ale i v této lehkosti je třeba zůstat nohama na zemi, aby se tato vlna produktivity nestala rozbouřeným mořem.
A tak si v těchto chvílích připomínám: „Užívej si to, ale nezapomeň se nadechnout. I nejlepší výkon potřebuje pauzu.“ Protože lehká hypománie může být skvělý spojenec – pokud jí dokážete naslouchat a držet ji na uzdě.
Zdroj: Život na hraně.
