Článek
Dva nerozluční kamarádi Dušan Styk a Štefan Mačičko spolu navštěvovali učiliště v Banské Bystrici. Velmi často snili o tom, jaké by bylo emigrovat a na Západ se toužili dostat. Nezůstalo ale jen u fantazie, protože svůj útěk za hranice začali skutečně plánovat.
Ze všech variant, které připadaly v úvahu, se teprve šestnáctiletí mladíci rozhodli pro únos letadla. Pokud ale máte pocit, že si to představovali doslova jako Hurvínek válku, nemůžete být dál od pravdy. Na „den D“ se totiž opravdu profesionálně připravili.
Dušan Styk obstaral zbraně, a to tím způsobem, že svému otci, který byl myslivec, ukradl loveckou kulovnici, brokovnici a také zásobu munice. Pro jistotu se chlapci vybavili také velmi realisticky vypadající atrapou ručního granátu.

Terminál letiště si mladíci nejprve přišli předem prohlédnout.
V Praze drze lhali policistům do očí
Den před plánovaným únosem skutečně vyrazili do Prahy, aby měli dostatek času projít si ještě jednou všechny plány a připravit se. Odpoledne se vydali na terminál letiště, aby si ho prohlédli. V jedenáct večer je zastavila a zkontrolovala hlídka Sboru ozbrojené ochrany letišť, čímž se však vůbec nenechali odradit.
Muži zákona se jich pochopitelně ptali, co na letišti tak pozdě večer dělají, Štefan ale pohotově odpověděl, že jsou v Praze poprvé a chtěli se podívat na letadla. Vzhledem k tomu, že šlo o dospívající chlapce, působilo to jako zcela uvěřitelný příběh.
Na šílenou akci se pochopitelně potřebovali nejprve vyspat. Našli si proto opuštěnou a napůl zbořenou budovu, která se nacházela zhruba půl kilometru od letiště - zkrátka zcela ideální místo. Poté se už nerušeně uložili ke spánku a další den dopoledne se pustili do díla.
Pilot upozornil na fatální selhání systému
O tom, co následovalo, podrobněji pro média pohovořil bývalý dopravní pilot, který si nepřál uvést své jméno. „Základním problémem bylo totální selhání bezpečnostního systému na všech úrovních, protože ti kluci se bez sebemenších problémů dostali se zbraněmi do vládního salonku hlavního terminálu. Doslova prošli jako nůž máslem,“ uvedl.
„Ten salonek měl mít zavřené a zajištěné dveře, které by otvírala recepce, byla tam policejní ostraha, a všechny tyto složky selhaly. Dveře byly otevřené a ti mladíci jimi normálně prošli,“ vysvětlil, jak se hochům podařilo proklouznout.
Jakmile se tedy ocitli v salonku, okamžitě se zbraněmi v ruce zajali jednu ze zaměstnankyň a nařídili jí, aby je zavedla k letadlům. Než se kdokoliv další stačil vzpamatovat, už byli na cestě. Nakráčeli si to rovnou k nejbližšímu letounu, kterým byl maďarský Tu-154. Posádka byla zrovna připravena k odletu do Amsterdamu. Na palubě se nacházelo 110 cestujících, kteří se ovšem místo plánované cesty stali součástí naprostého hororu.
Dohodli se na letu do Frankfurtu
V půl desáté dopoledne se mladíci dostali do kokpitu, kde začali po kapitánovi požadovat, aby letěl do Spojených států. V tom jim vyhovět nemohl, a to z čistě pragmatických důvodů. Dotyčný letoun totiž neměl potřebné technické parametry k letu přes oceán. Pilot jim ale nabídl, že je místo toho vezme na jiné západní letiště v Evropě, které si vyberou.
Následně si vybrali Barcelonu, i ta ale byla příliš vzdálená. V tomto okamžiku už o nich věděla ostraha a k letadlu mířil obrněný transportér. Jeden z chlapců si ho ale všiml a několikrát jeho směrem vystřelil. Vyjednávání tak pokračovalo a Mačičko se Stykem nakonec souhlasili, že propustí ženy a děti. S posádkou se následně domluvili, že se poletí do Frankfurtu nad Mohanem, protože se tam nacházela americká vojenská základna a mladí únosti se byli ochotni vzdát pouze Američanům.
Jakkoliv to zní šíleně, letadlo skutečně vzlétlo. Na jeho palubě nakonec zůstalo deset cestujících a čtyřčlenná posádka, nikdo z přítomných přitom nebyl v průběhu letu zraněn. Po přistání ve Frankfurtu ale přišlo velké zklamání. Američtí vojáci s nimi totiž jakožto s teroristy odmítli vůbec hovořit. Nakonec tak hochům nezbylo, než se vzdát.
Dušan Styk a Štefan Mačičko zamířili před západoněmecký soud, vyšli z toho ale poměrně lehko. Vzhledem k tomu, že byli nezletilí, byli totiž potrestáni pouze dvouletou podmínkou. Podle dostupných informací se po čase oba dva vrátili na Slovensko.
Zdroje:






