Hlavní obsah
Věda a historie

Buchenwaldská čarodějnice byla sadistická psychopatka. Z lidské kůže si dělala stínítka k lampám

Foto: Wikimedia Commons/Autor neznámý, Public domain

Ne každá zrůda vypadá na první pohled jako monstrum. Někdy může mít podobu nevinně vypadající ženy. To je také případ Ilse Koch, která během nacistického řádění páchala zvěrstva.

Článek

V roce 1937 byl nedaleko města Weimar založen koncentrační tábor Buchenwald. Křišťálová noc měla přijít až za rok, ale již tehdy se vědělo, že přijdou pogromy. Nacisté na ně proto chtěli být připraveni.

V táboře se ale rozhodně nezahálelo, protože prozatím do něj byli odesíláni politicky nepohodlní lidé. Naprostou většinu z nich přitom tvořili muži. Ženy tvořily jen malý zlomek z uvězněných a přicházely většinou taktéž z politických důvodů, případně později z jiných lágrů.

Velitelem tohoto tábora byl Karl Otto Koch. Když vzrostla potřeba ženských stráží, nastoupila do jejich řad také jeho manželka Ilse. Díky postavení jejího manžela požívala téměř neomezených pravomocí a v krutosti ho možná dokonce předčila. Postupně zcela ztrácela zábrany a neváhala se v mučení vězeňkyň naprosto vyžívat.

Foto: Autor neznámý, Public domain

Ilse byla pohledná žena. Bohužel ale také sadistická psychopatka.

Ilse opustila práci sekretářky a šla pracovat do lágru

Ilse pocházela z Drážďan a její otec byl bývalý vojenský velitel, který se posléze živil jako předák ve fabrice. Po základní škole vystudovala účetnictví a tuto profesi poté také vykonávala. V roce 1932 vstoupila do NSDAP, což její život změnilo od základů.

Obklopovala se přáteli z řad SA a SS a díky těmto kontaktům se také seznámila se svým manželem. Po čase opustila své zaměstnání a začala pracovat pro stranu. Nejprve pracovala v koncentračním táboře Sachsenhausen, později se s manželem přesunula právě do Buchenwaldu.

Její chování bylo skutečně zarážející. Velmi dobře ho popsal Kurt Sitte, učitel, který se do tábora coby vězeň dostal. Jako přeživší byl po válce proti Ilse schopný svědčit u soudu a z jeho vzpomínek mrazí dodnes.

„Kdykoliv se přiblížila k nějaké skupince vězňů, kteří pracovali v okolí jejího domu nebo domů jiných důstojníků, dozorci se okamžitě k vězňům začali chovat násilnicky a mlátili je nebo je bičovali ještě brutálněji než obvykle. Ilse Kochová u toho mnohdy stála třeba hodinu a dívala se na ten ‚obraz‘. Často se také mnohdy sama zapojila a když šla v jezdeckém do jízdárny, švihala vězně svým jezdeckým bičíkem,“ uvedl.

Zapojila se do zvráceného experimentu

V Buchenwaldu působil lékař Erich Wagner. Oficiálně zde měl sloužit jako vězeňský doktor, nicméně stejně jako další nacističtí lékaři se Hippokratovou přísahou příliš neřídil. Naopak svou práci využíval k tomu, aby mohl pracovat na nejrůznějších zvrácených experimentech.

Do jednoho z těchto pokusů se ochotně zapojila také Ilse. Šlo o studii, která měla prokázat vliv tetování a kriminality. Na univerzitě v Jeně na toto téma obhájil disertaci a získal za ní doktorát.

Ve skutečnosti ale šlo především o naplnění zvrácených přání doktora Wagnera a Ilse Koch. „Jednoho dne jsme na apelplacu dostali rozkaz svléknout se do půl těla. Ti, kteří měli nějaké zajímavé tetování, k ní byli přivedeni a ona si vybrala ta, která se jí líbila. Tito lidé byli zavražděni a z jejich kůže byla vyrobena stínítka na lampy,“ popsal další vězeň Kurt Glass. To ale stále nebylo všechno. Ilse si totiž z lidské kůže nechala vyrobit také pouzdro na manikúru, a dokonce i rukojeť kapesního nožíku.

Foto: Wikimedia Commons/Autor neznámý, Public domain

Ilse Koch byla odsouzena k doživotnímu trestu.

Manželé Kochovi skončili neslavně

V roce 1941 byl Karl Otto Koch převelen do Polska, zatímco jeho žena zůstala v Buchenwaldu. O dva roky později pro manžele přišlo velmi nepříjemné překvapení. Byli totiž oba dva zatčeni pro podezření ze zpronevěry a likvidaci vězňů, kteří by proti nim mohli svědčit. Zatímco Ilse byla pro nedostatek důkazů propuštěna, její manžel byl na dvoře tábora, kterému dříve velel, zastřelen.

Na Ilse Koch ale došlo po válce. Poté, co ji zadrželi Američané, byla postavena před soud. Nejprve byla odsouzena na doživotí, později jí byl ale rozsudek pro nedostatek důkazů změněn na čtyři roky, z nichž dva již měla za sebou.

Krátce před tím, než měla být propuštěna, ale byl její případ znovu přezkoumán a tentokrát jí bylo definitivně potvrzen doživotní trest. Ilse se sice pokoušela odvolat, ale nebylo jí to nic platné. Když pochopila, že na svobodu už se nedostane, ve své cele se ve věku jednašedesáti let oběsila.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz