Článek
Princezna Augusta se narodila v Německu, a to jako osmnácté dítě z devatenácti potomků vévody Fridricha II. Sasko-Gothajsko-Altenburského. Psal se rok 1719. Jako vysoce urozenou dívku ji čekala jasně nalinkovaná budoucnost v podobě co možná nejvýhodnějšího sňatku.
Její ženich byl waleský princ Frederik Ludvík, který byl zároveň následníkem britského trůnu. Augustu si pro svého nejstaršího syna osobně vybrala královna Karolina, o které bylo známo, že má s Frederikem vztahy na ostří nože a celý život s ním špatně vycházela.
Důvody, proč zvolila právě tuto dívku, tak byly všechno, jen ne šlechetné. Úmyslně se totiž rozhodla vybrat pro svého syna mladou, nepříliš vzdělanou nevěstu, která nepochází ze zvlášť mocné rodiny, aby svého syna ponížila.
Princezna Augusta celý život byla úzkostná.
Mladičká nevěsta neuměla ani slovo anglicky
V roce 1736, kdy bylo Augustě šestnáct let, se tak vydala na cestu do Velké Británie, aby se tam provdala. Bylo to pro ni psychicky velice náročné, a to nejen proto, že cestovala do neznáma. Princezna totiž neuměla ani slovo anglicky ani francouzsky, a tak se obávala, jak se se svým nastávajícím dorozumí.
První trapas na ni čekal prakticky okamžitě po příjezdu. Ze setkání s budoucí tchýní a tchánem byla totiž tak moc nervózní, že když je poprvé uviděla, v poníženém gestu jim padla doslova k nohám. Překvapivě to na ně ale udělalo dobrý dojem, pravděpodobně jim to příjemně pohladilo ega.
Další problém nastal ve chvíli, kdy si jedna z jejích švagrových všimla, že si s sebou z domova přivezla svou oblíbenou panenku, se kterou si i ve svém věku neustále hrála. Když se s ní ukázala v okně paláce, rozhodla se starší příbuzná zakročit a tuto nevinnou dětskou zábavu jí velmi rázně vymluvila. Augusta se cítila velmi nepříjemně a ztratila tak poslední věc, která ji spojovala s domovem.
Svatební den skončil trapasem
To nejhorší ale mělo teprve přijít, a to rovnou ve svatební den. S přípravami na veselku se neotálelo, všichni si přáli, aby k ní došlo co nejdříve. Augusta proto neměla dostatek času, aby se se zcela novým prostředím mohla seznámit. Obavy měla také ze samotného vstupu do manželství, což pro dívky v její době nejspíš nebylo nic neobvyklého.
Princezna ale byla od přírody úzkostná, a tak se strachovala opravdu nad míru. V osudný den ji oblékli do svatebních šatů a sotva se stačila nadechnout, už stála v kostele. Cítila, že se jí dělá zle, ale snažila se situaci mít pod kontrolou.
Pocuchané nervy nicméně udělaly v jejím žaludku doslova paseku, což vyústilo v děsivý incident, kdy se Augustě během obřadu udělalo natolik nevolno, že pozvracela nejen celé své svatební šaty, ale také slavnostní róbu své tchyně. Říct, že ji to zrovna neoslnilo, by bylo skutečně velice diplomatické vyjádření.
Novomanželé si k sobě nakonec našli cestu
Princ Frederik Ludvík se navíc do ženění sám nijak zvlášť nehrnul. Už v době svatby měl milenku a se sňatkem souhlasil jen proto, aby umlčel stížnosti svých rodičů, že si ještě nenašel nevěstu. Doufal, že když tak učiní, dostane od nich větší kapesné.
Překvapivě se ale nakonec ukázalo, že si dvojice velmi dobře rozumí. Augusta sice byla mladá a nevzdělaná, ale rozhodně nebyla hloupá. Brzy pochopila, jak se věci mají, a tak se s radostí zapojila do všech snah svého muže, jak ztrpčovat život jeho nenávistným rodičům.
Společně navštěvovali večírky a karnevaly, rádi tropili kanadské žertíky a kromě toho byl jejich svazek velmi plodný, dočkali se devíti potomků. Manželství bylo šťastné až do Frederikovy smrti v roce 1751, jejíž okolnosti nejsou zcela zřejmé. Uvádí se buď zápal plic, případně úder do hlavy kriketovým míčkem při sportu.
Zdroje:
