Článek
Rusové byli doslova před branami a Berlín už dlouhou dobu vzdoroval masivnímu bombardování. Dne 16. ledna roku 1945 si Adolf Hitler uvědomil, že má skutečně namále, a tak se rozhodl ukrýt v podzemí. V budově, která dodnes stojí asi patnáct metrů od zahrad říšského kancléřství, prožil svých zbývajících 105 dní v takzvaném Führerbunkeru.
Na první pohled to byl jen obyčejný protiletecký kryt. Protože byl ale určen pro Vůdce Třetí říše, byl vybaven skutečně luxusně. Nabízel velmi velkorysých 914 metrů čtverečních, disponoval vlastním topením, elektřinou a tekoucí vodou. Kromě toho se uvnitř nacházela také kuchyně, lékařský sál, konferenční místnost a sklady. Ty byly po stropy plné zásob potravin a dalších potřebných věcí, které by umožňovaly v podzemí přežít dlouhou dobu.
Vstup byl možný přes chodbu s červeným kobercem, jejíž stěny byly vyzdobeny obrazy, které měl Hitler původně umístěné ve svých honosnějších komnatách v kancléřství, pod kterém byl bunkr umístěn. Nejcennější dílo, které vlastnil, tedy portrét Fridricha Velikého, si umístil přímo do své provizorní pracovny v podzemí.
Pictures from the Führerbunker after the Battle of Berlin - 1945 It is commonly accepted that Adolf Hitler killed...
Posted by World War Pictures on Tuesday, May 2, 2023
Hitler v bunkru pokračoval ve svém každodenním válečném životě
První měsíc nebo dva probíhal zhruba stejně, jako Hitlerův dosavadní život, jak popisuje Robert Payne v knize The Life and Death of Adolf Hitler (Život a smrt Adolfa Hitlera). Zkrátka se věnoval vedení války úplně stejně, jako předtím. Setkával se se svými generály a do rozednění plánoval další akce.
„Vstával kolem půl dvanácté dopoledne, rychle se umyl, narychlo posnídal a v poledne uspořádal svou první poradu. Zbytek dne byl zcela vyplněn rozhovory s politickými a vojenskými vůdci. Obědval pozdě odpoledne. Skládal se ze zeleninové polévky, kukuřičných klasů, omelet v želé a dalších lahůdek, které mu mohla připravit jeho vegetariánská kuchařka slečna Manzialy,“ uvádí Payne.
Přestože se ale na první pohled nic nezměnilo, od života venku to přece jen bylo v mnohém odlišné. Všichni, kdo se nacházeli uvnitř, si neustále uvědomovali, že jim hypoteticky hrozí smrt. Někteří také pociťovali klaustrofobii, protože i přes zdánlivě uspokojivou metráž se zde nacházelo mnoho osob, kterých byly prostory prakticky plné.
V bunkru se totiž nacházeli důstojníci, podpůrný personál, Hitlerova partnerka Eva Braunová nebo šest dětí Josepha Goebbelse, jak zaznamenal jeden ze strážců SS ve své zprávě přímo z místa.
Svatba v podzemí měla spíše atmosféru funusu
Dne 29. dubna se Eva Braunová a Adolf Hitler přímo v bunkru vzali. Nálada ale byla spíše pochmurná. Pocit neodvratné zkázy veškerou radost ze svatby zkrátka zcela přehlušil. Jako na pohřbu to bylo také na následné svatební snídani.
Novomanželé si navíc svůj svazek příliš dlouho neužili. Hned následujícího dne totiž spáchali sebevraždu. S touto variantou počítali již nějakou dobu, Hitler totiž věděl, jak skončil jeho přítel, italský diktátor Mussolini, který byl i se svou milenkou zabit a jejich těla následně zhanobena.
Ještě před tím, než se k ukončení vlastních životů uchýlili, dal Hitler kapsli kyanidu své milované fence Blondie. Jestli ho k tomu více motivovalo to, že ji nechtěl na světě nechat samotnou, nebo zda chtěl zkrátka jen otestovat účinky jedu, s jistotou nevíme. Pes každopádně pošel prakticky okamžitě, načež si dvě sekretářky vyžádaly kapsle pro sebe. Hitler jim je vydal se slovy, že ho mrzí, že pro ně nemá lepší dárek na rozloučenou.
Dnes bunkr připomíná již jen obyčejná informační tabule.
Dnes už v Berlíně Hitlerův bunkr nenajdete
Během samotného závěru války prokázal bunkr svou odolnost, protože nálety i boje přečkal bez větší újmy. V roce 1947 se Sovětská armáda pokusila vyhodit jej do povětří, avšak neúspěšně. Proto byl zasypán, aby se z něj nestalo poutní místo neonacistů.
V devadesátých letech byl během stavebních prací znovu nalezen. Poté, co v něm proběhl archeologický průzkum, vyvstala otázka, jak s ním naložit. Jednou z variant byla také možnost otevřít v něm muzeum.
Nakonec ale byla tato varianta zamítnuta, a tak byl Hitlerův úkryt opět zasypán a dnes se nad ním nachází dětské hřiště. Co se na místě za války dělo, připomíná již jen pouze nenápadná informační tabule.
Zdroje:
