Článek
Když se řekne „královna Johana“, většina lidí si vybaví Johanu Bavorskou, manželku krále Václava IV., kterou na Karlštejně zardousili lovečtí psi. Není ale jedinou českou panovnicí tohoto jména. Johanu z Rožmitálu ale řada lidí vůbec nezná, přestože šlo o mimořádnou osobnost.
Neví se přesně, kdy se Johana narodila, pravděpodobně to ale bylo kolem roku 1430 ve městě Rožmitálu. Když jí bylo dvacet let, domluvil jí její bratr Jaroslav Lev z Rožmitálu sňatek.
Z toho důvodu se energická a inteligentní dívka stala manželkou Jiřího z Poděbrad, toho času zemského správce zemí Koruny české. Ten byl v tu dobu vdovec, který zůstal sám s několika dětmi. Potřeboval nejen matku pro své potomky, ale také podporu pro sebe. Jeho politické cíle mířily vysoko.
Jak Johana z Rožmitálu doopravdy vypadala, nevíme. Všechny portréty vznikly teprve po její smrti.
Po staletí měli pověst travičů
Protože byl známým kališníkem, byl pro něj tento sňatek strategicky velmi výhodný. Johana totiž byla katolička, a tak mohl svazkem dát najevo, že umí respektovat i odlišné názory a dá se s ním o řadě věcí rozumně mluvit. A nutno podotknout, že na své katolické protivníky tím skutečně udělal velmi dobrý dojem.
I když šlo původně o manželství uzavřené především z rozumu, ukázalo se, že si ti dva rozumí a jejich soužití bylo harmonické. Dva roky po svatbě se jim narodil syn Hynek a po něm ještě několik dalších dětí.
V roce 1457 došlo k události, která na urozený pár vrhla na nějakou dobu špatné světlo. Tehdy totiž zemřel král Ladislav Pohrobek a protože se vědělo, že si Jiří z Poděbrad myslí na trůn, řada lidí se domnívala, že nebohého panovníka nechali otrávit. Teprve o mnoho staletí později věda prokázala, že tomu tak nebylo a skutečnou příčinou smrti byla leukémie. Pověsti travičů se ale manželé již nikdy docela nezbavili.
Byla členkou královské rady a věnovala se politice
Ani stín pochybností ale nezabránil tomu, aby byl v roce 1458 Jiří z Poděbrad zvolen novým králem. Spolu s ním byla korunována i Johana, která stejně jako její manžel pocházela pouze z panského stavu. Bylo to proto mnohem víc, než v co se nejspíš kdy odvážila doufat. Johaně patří také jedno prvenství. Je to totiž jediná česká královna, která pocházela skutečně z českého šlechtického rodu.
Většina královen se ve středověku věnovala především rodině, spravovala svůj majetek a domácnost, případně se věnovala charitě. V případě Johany z Rožmitálu to ale bylo jinak. S pasivní rolí se totiž rozhodně nechtěla smířit.
Proto se aktivně podílela na politickém životě v českém království, byla členkou rady svého manžela a dokonce se stala jedním z jeho nejbližších rádců. V tu chvíli se nejspíš Jiří z Poděbrad znovu radoval, jak dobře se oženil. Lepšího spojence si opravdu sotva mohl přát.
V čele vojska zahnala nepřátele na ústup
Svého manžela dokázala zastoupit i v pořádně krizových okamžicích. Stalo se například, že papež Pius II. odmítl uznat Jiřího korunovaci, protože nebyl katolík. Z toho důvodu proti němu dokonce vedl křížové výpravy a král tak musel odtáhnout do boje. Správu země po tu dobu přenechal Johaně.
V roce 1470 za těchto okolností vtrhl do Českých zemí uherský král Matyáš Korvín. Bylo zřejmé, že je třeba okamžitě jednat. Johana na nic nečekala, svolala zemskou hotovost a sama se postavila do čela vojska. S tím se poté vydala bránit svou zem a nepřátele se jí skutečně podařilo vytlačit.
Když roku 1471 Jiří z Poděbrad zemřel, zůstala Johana i nadále politicky aktivní. Svolala zemský sněm a prosadila, aby se v souladu s Jiřího poslední vůlí novým králem stal Vladislav Jagellonský.
Kde je Johana z Rožmitálu pohřbena, dodnes nevíme
O čtyři roky později Johana z Rožmitálu zemřela na Mělníku, městě královských vdov. Smutné je, že do dnešního dne nevíme přesně, kde je pohřbena. Nejprve ji uložili v Mělníku, odsud ale její ostatky vyzvedl její syn Hynek a odvezl je do Prahy. V katedrále po boku Jiřího z Poděbrad ale Johana neodpočívá.
V současnosti se odborníci domnívají, že je pochována v některém z pražských klášterů, její hrobka ale zatím nebyla nalezena, přestože se o to mnozí badatelé mnohokrát pokoušeli.
Někteří výzkumníci jsou toho názoru, že Johana byla pohřbena v kostele sv. Vavřince, jenže v době, kdy zemřela, se v Praze nacházely hned čtyři. Dokumentarista Pavel Ries vyslovil názor, že se jedná o dnes již neexistující kostel mezi ulicemi Anenská a Liliová na Starém Městě. Ten byl původně zasvěcen sv. Vavřinci a poté sv. Anně. Dnes se ale využívá jako koncertní síň a teorii o o tom, že se jedná o místo posledního odpočinku české královny, zatím nikdo přesvědčivě nepotvrdil.
Zdroje:
