Článek
Za minulého režimu se často stávalo, že v obchodech byly k dispozici pouze základní suroviny. Před svátky to platilo obzvlášť, protože zájem zákazníků stoupal rychleji, než ho dodavatelé stíhali pokrýt. Kdo se nezásobil včas, musel si tak vystačit s tím, co dům zrovna dal.
Rozhodně to ale neznamená, že by se Čechoslováci na Vánoce dobře nenajedli. Jen bylo třeba experimentovat a nebát se trochy práce. Kromě klasického bramborového salátu a řízků byla moderní studená kuchyně, a to především chlebíčky a nejrůznější jednohubky.
Jednou z pomazánek, které dnes již tak často nepřipravujeme, byla třená niva.
Na pomazánky se využily kdejaké zbytky
Nejen, že jejich příprava nezabrala příliš mnoho času, ale navíc šlo pomazánky připravovat ve velkém a často za poměrně směšné peníze. Navíc se téměř v každé spíži našlo alespoň pár věcí, se kterými se dalo doslova čarovat.
Ať už to byl trochu oschlý eidam nebo jiný tvrdý sýr, česnek, margarín, pomazánkové máslo, tavený sýr či majonéza, tehdejší hospodyňky si se vším uměly hravě poradit a ještě často využily věci, které v kuchyni už tak trochu překážely.
Pro vlašský salát a další pochoutky se chodilo do lahůdek
Nejrůznější majonézové saláty a pomazánky se také daly koupit v lahůdkářství, většinou do plastového kelímku, který prodavačky zabalily do papíru. V kantýnách se prodávaly chlebíčky nebo zkrátka salát, který si lidé snědli u barového stolečku s vidličkou v ruce. Největší kuchyňská esa si je ale raději připravili doma.
Dobroty, na kterých jsme si pochutnávali
Jednou z těch nejjednodušších byla rybičková pomazánka. Surovin bylo potřeba jen málo, stačily sardinky nebo tresčí játra v konzervě, máslo, cibule, sůl a pepř. Kdo neměl máslo, zkrátka použil margarín. Jednoduché, ale chutné.
Vajíčková pomazánka také nebyla na přípravu složitá, v předchozím receptu stačilo prakticky jen vyměnit ryby za vařená vejce. Chlebíčky s touto pochoutkou se obvykle ještě zdobily, a to například sýrovou ruličkou nebo kyselou okurkou a petrželí.
Další klasikou je pikantní sýrová pomazánka, kterou si ve většině obchodů můžete již hotovou zakoupit dodnes. K přípravě byl potřeba tvrdý sýr, máslo, margarín či majonéza, česnek, sůl, pepř a majonéza. Kdo měl štěstí, tomu se podařilo sehnat dokonce i chilli pastu.
Jednohubky s párátky byly pro největší frajery
Některé pomazánky se dnes již tak často nepřipravují. To platí třeba pro třenou nivu nebo šunkovou pěnu, které v minulosti bývaly oblíbenou pochoutkou na nejednom večírku.
Kdo se chtěl cítit obzvlášť světově, ten pomazánku místo veky natřel na kolečka z nakrájeného rohlíku. Do jednohubek se obvykle zapichovala párátka. Ke konci 20. století se začala objevovat také plastová napichovátka ve tvaru mečů. Ten, kdo vyrůstal v devadesátých letech, si je možná ještě pamatuje.
Velkou výhodou bylo také to, že pokud nějaká pomazánka zbyla, rozhodně našla využití nejpozději na Silvestra. K poslednímu mejdanu roku, kde alkohol často tekl proudem, totiž něco k zakousnutí zkrátka neodmyslitelně patřilo.
Zdroje:
