Země, kde neexistují daně, doktor je zdarma a litr benzínu stojí 6 korun. Utopie? Ne. Brunej.

Sultán Hassanal Bolkiah usedl na trůn v roce 1967. Je mu přes osmdesát let a patří k nejdéle vládnoucím monarchům současnosti. Brunej navíc není jen jeho královstvím v symbolickém smyslu. Sultán je hlavou státu, předsedou vlády, ministrem obrany i ministrem financí. V rukou jediné rodiny se tak soustřeďuje mimořádné množství politické i ekonomické moci.

Sultánův palác s názvem Istana Nurul Iman, dokončený v roce 1984, je podle Guinnessovy knihy rekordů největším obytným palácem na světě. Má přibližně 200 000 metrů čtverečních a nejdete v něm 1788 místností, 257 koupelen, 18 výtahů a několik bazénů. Hodovní sál pojme kolem 5000 lidí a součástí komplexu je také mešita a klimatizované stáje. Ano, koně a poníci mají k dispozici klimatizované prostory.

Na střeše paláce září zlaté kopule a interiéry jsou plné mramoru, křišťálu a zlata. Stavba měla podle dobových údajů stát zhruba 1,4 miliardy dolarů. A aby toho nebylo málo, palác není pouze domovem panovníka. Je také sídlem vlády.

Jednou za rok se jeho brány otevírají veřejnosti, a to vždy během svátku Hari Raya Aidilfitri, který označuje konec ramadánu.

Brunej má jednu zásadní výhodu: vlastní ropu a zemní plyn. Tím je tento malý stát na ostrově Borneo jednou z nejbohatších zemí Asie v přepočtu na obyvatele. Brunejci žijí v pohodlí, o jakém se nám může jen zdát. Stát jim platí zdravotní péči i školství a studenty posílá i na zahraniční univerzity. Brunej navíc dlouhodobě nemá klasickou daň z příjmu fyzických osob. To ovšem neznamená, že se zde žije jako v asijském ráji bez pravidel.

Politický systém je autoritářský a sultán má mimořádně rozsáhlé pravomoci. Demokratická opozice prakticky neexistuje a prostor pro kritiku vlády je omezený.

Takže ano, stát může být velmi štědrý, pokud zároveň nechcete příliš mluvit do toho, jak má být řízen.

V Bruneji platí přísný zákaz alkoholu, a tak se zde legálně neprodává. Prodej je zakázaný už od devadesátých let. Ovšem turisté bez muslimské víry starší osmnácti let si mohou do země přivézt omezené množství, a to zhruba dvě lahve a dvanáct plechovek piva, a pít ho doma v soukromí. Nejsilnější drink, který dostanete v restauraci, bude s největší pravděpodobností ovocný džus, a tak se rozhodně nedoporučuje vyrazit do Bruneje na pánskou jízdu.

Na rozdíl od jiných muslimských zemí, zde nic, co by připomínalo Vánoce, v prosinci nepotkáte. V řadě jiných muslimských zemí jsou přitom Vánoce vysloveně běžnou součástí veřejného prostoru. V Dubaji najdete obří vánoční stromy, v Malajsii jsou Vánoce státním svátkem a v Egyptě slaví 7. ledna koptské Vánoce. V Bruneji však v roce 2014 sultán nařídil zákaz jejich slavení. Důvodem byla obava, že by vánoční zvyklosti mohly ovlivňovat muslimskou víru a tradice.

Muslimové proto nesmějí veřejně pořádat vánoční oslavy ani používat vánoční symboly způsobem, který by byl považován za propagaci Vánoc. Za porušení pravidel mohou hrozit vysoké tresty, a to včetně několika let vězení.

Ještě kontroverznější je však brunejský právní systém. Brunej začala v roce 2014 postupně zavádět nový trestní zákoník založený na právu šaría. Jeho nejpřísnější ustanovení vstoupila v platnost v roce 2019. Zákoník obsahuje mimo jiné tresty smrti za některé trestné činy, a například včetně kamenování v případech cizoložství či homosexuálního styku.

Tehdy to vyvolalo mezinárodní kritiku. K bojkotu některých hotelů vlastněných sultánem vyzývaly hollywoodské osobnosti, jako například Ellen DeGeneres, Sharon Osbourne, Elton John nebo George Clooney.

Důležitý detail ale často v médiích zapadá: Brunej má dlouhodobé moratorium na vykonávání trestu smrti, takže žádný z těchto trestů nebyl v praxi vykonán. Samotná existence těchto ustanovení však zůstává významným tématem při hodnocení lidských práv v zemi. Pro cestovatele to znamená především jedno: respektovat místní zákony opravdu není jen zdvořilostní doporučení.

Brunej je tedy země bohatá, bezpečná, zelená a plná zajímavostí. A přesto ji turisté ve velkém ještě neobjevili. V porovnání se sousední Malajsií, Indonésií nebo Thajskem je turistický ruch velmi malý. Země přitom skýtá nespočet zajímavostí, které stojí za to vidět. A to bez davů turistů a prodejců stánkových cetek na každém rohu.

Kampong Ayer je obrovská osada rozkládající se na řece Brunei. Domy tam stojí na kůlech nad vodou a žijí v nich tisíce lidí. A není to žádný skanzen. Obyvatelé mají elektřinu, internet, klimatizaci, televize, školy, obchody i hasičskou stanici. Mezi jednotlivými částmi vesnice se obyvatelé pohybují čluny.

Je to jeden z nejzajímavějších příkladů toho, jak může vypadat moderní městské bydlení. Jen místo asfaltové ulice máte před domem vodu.

V hlavním městě Bandar Seri Begawan stojí mešita Omara Aliho Saifuddiena, jedna z nejznámějších staveb celé země. Zlatá kupole, mramor, umělá laguna a minaret vysoký téměř 53 metrů.

Národní park Ulu Temburong nabízí jeden z nejzachovalejších deštných pralesů v zemi. Čekají vás řeky, džungle, vodopády a stezky vysoko v korunách stromů.

Brunej vám tak dokáže během jediného dne nabídnout dvě naprosto odlišné tváře: ráno zlaté kopule sultánovy mešity a odpoledne džungli, kde kolem vás létají exotičtí motýli a z korun stromů na vás vřeští opice.

Inu, Brunej je země, kterou tak snadno neonálepkujete.

Země, která je extrémně bohatá, bezpečná a relativně klidná. Stát tam poskytuje občanům rozsáhlé sociální benefity a díky ropnému bohatství si může dovolit vysokou životní úroveň.

Je to ale absolutní monarchie, v níž má sultán mimořádně rozsáhlou moc. Prostě země klimatizovaných stájí a deštného pralesa, zlatých kupolí a zákazů alkoholu, obrovského bohatství a omezených politických svobod.

Zdroje:

https://www.guinnessworldrecords.com/world-records/largest-residential-palace

https://eternitynews.com.au/archive/the-ban-on-christmas-business-as-usual-in-brunei/

https://www.hrw.org/news/2019/05/22/bruneis-pernicious-new-penal-code

https://www.latimes.com/local/lanow/la-me-ln-beverly-hills-hotel-besieged-by-protests-boycott-over-brunei-laws-20140509-story.html