Článek
Lilja Ingolfsdottir svým debutem ukazuje poutavý příběh, který začíná asi jako všechny vztahy. Idylická, romantická radost, kde o potěšení a zábavu není nouze. Postupem času však nenápadně přebírá otěže každodennost a nánosy života, který si s sebou neseme.
Terapie plátnem
Autentické, naléhavé, přitom civilní. Herecké výkony Helgy Guren (Marie) a Oddgeira Thuna (Sigmund) nejsou pouhou zpovědí páru, který má krizi. Je to hloubkové, psychologické a tklivé pozvání do života bez přikrášlení. Nutno však podotknout, že pouze jednoho ze zúčastněných.
Jak moc na sobě mám pracovat?
Ve snímku se objevuje téma párové terapie. Zaobírá se těžkou otázkou toho, jak moc je včasný zásah potřeba a kolik může přemostění nepochopitelných projevů a chování změnit. Čas je ale pro takové rozhodnutí zásadní, může se totiž stát, že v jednu chvíli člověk zůstane na párové terapii buď sám, nebo na ni naopak nedorazí. Ať tak či tak, všemu tomu se dá zabránit, než nastane bod zlomu.
Pokud neřešíte traumata z dětství, udělají to za vás vaše vztahy.
Kdo je ten dobrý z nás
Film je zajímavý zejména tím, že se věnuje převážně jednomu z páru. Kdo by po půlce čekal výměnu záběru, nedočkal by se. Na úplném začátku vás nutí ptát se, který z protagonistů je ten dobrý. Komu máme stranit? Kdo na sobě musí pracovat víc? Kdo to celé zapříčinil? Chvíli hádáte, najednou si nejste jisti, až potom… Zjistíte, že nakonec se stejně musí napravit oba. A ano, je to rušivé, je to znepokojivé, ale v podstatě to celé končí dobře.
Můžu milovat tebe a sebe ne?
V závěru se nabízí otázka, jak moc sebeláska vstupuje do vztahu a jak dlouho může člověk předstírat, že to celé funguje. Praskne to? A je to vina jenom jednoho? Bravurně vedený scénář ukazuje jen půlku příběhu. Není ale třeba zoufat, půlka je to zásadní, nechává diváka zamyslet se nad tím, co všechno vede k postupně erozi vztahů a kdy je ještě dostatek času a prostoru na to, říct si dost. Kromě toho, bystrý divák chápe, že závaží páru nikdy nedopadají jen na jednoho.
Závěrečný dialog, který Marie prožívá se Sigmundem v kavárně ukazuje, že mnoho překážek se dá společně vyřešit. Pod jednou zásadní podmínkou. Pokud jsou ochotni namočit se do bahna a následně postupně omývat oba.
Zdroje:
