Nevzdělané Česko? V ČR má „vejšku“ jen 27 % lidí, a to je málo

Mantra některých stran ve stylu - není potřeba více vysokoškoláků, ale více lidí manuálně pracujících - nedává v českém kontextu smysl. Pokud bychom se totiž tímto směrem vydali, začali bychom se jako země propadat ještě hlouběji. A nutno říct - že v tuto chvíli nemáme tak úplně kam se propadat, jsme totiž v rámci této metriky nejhlouběji z celé skupiny zemí OECD.

V Česku má vysokou školu 27 % lidí v produktivním věku od 25 do 64 let. Překvapilo vás to? Čekali jste, že jsme zbytečně „převzdělaný“ národ? Tak bohužel. Nacházíme se na chvostu a jen pro zajímavost - průměr vysokoškolské vzdělanosti ve stejném vzorku společnosti u zemí OECD je 42 %. Česko tak v tzv. terciálním vzdělávání patří mezi státy s nejnižším podílem právě vysokoškolsky vzdělaných lidí a máme tedy skutečně co dohánět.

Dobrá zpráva je, že množství vysokoškoláků v České republice roste. Naposled ale o pouhá 2 % ročně. Na prázdno tedy vyzní jakékoli argumenty o tom, že Češi by se místo titulů měli zaměřit na manuální práci. Proč? Protože titulů nemají tak moc, jak se nám někteří politici snaží vemluvit.

Navíc, pokud půjdeme do důsledků, je to totiž docela naopak. Vzdělanost populace zásadně souvisí s tím, jak se zemi bude dařit, zda do nás budou investovat firmy a ve výsledku potom i s ekonomickou stabilitou země. Takže přesto, že všechny profese jsou pro naši zemi důležité, vyšší vzdělání je cestou k ekonomicky vyspělejší společnosti.

Mimoto, nikdo neříká, že si pak vysokoškolák nemůže otevřít dílnu. Když tam navíc upotřebí svoje na vysoké škole nabyté znalosti, díky kterým mu podnikání, marketing nebo účetnictví půjde prostě rychle od ruky, je to jedině dobře.

Čas od času se setkáme s bizarním názorem, že prý jsou mnohé vysoké školy prostě zbytečné a že mnoho absolventů například humanitního zaměření nenajde práci a pracuje potom třeba v restauracích rychlého občerstvení. Pokud se ale podíváme na data, pak zjistíme, že nezaměstnanost vysokoškoláků je dlouhodobě nejnižší ze všech. Kromě toho na společenských vědách doslova stojí naše společnost. Pokud bychom nechápali pojmy jako je totalita nebo demokracie, moc dobře se nám nepovede…

A mimochodem, přestože nejvyšší vzdělání nemusí být samo o sobě zárukou bohatství nebo vlivu, práci mají vysokoškoláci takřka všichni. Zkusme si tedy pohádku o nezaměstnaných vysokoškolácích přestat vyprávět.

Velmi příjemný a důležitý argument pro co nejvyšší vzdělání (byť samozřejmě nic není samospásné, ale vraťme se klidně k bodu předchozímu) je fakt, že vysokoškoláci vydělávají v průměru více, než lidé s nižším vzděláním. Logické? Jistě. Jen o tom někteří nechtějí slyšet. Nebo to snad nekonvenuje jejich pohledu na svět? Nevím. Tak vám to tady pro jistotu píšu. Je to tak. Vysoká škola s sebou statisticky přináší více peněz v osobním rozpočtu.

Další zajímavá, byť opět logická věc. Nejen výzkum OECD zjistil, že lidé, kteří mají vyšší vzdělání, žijí zdravěji a dožívají se vyššího věku. Konkrétně ti dospělí, kteří dosáhli vysokoškolského vzdělání, mají pravděpodobnost, že se dožijí o přibližně 5 let déle, než jejich méně vzdělaní přátelé. Pokud ale nemáte vysokou školu, není třeba si zoufat. S vyšším vzděláním se pojí vyšší informovanost a snaha dožít se vyššího věku ve zdraví.

Pokud tohle víme, stačí nám v tomto bodě prostě jen zařadit vyšší míru fyzické aktivity, větší množství vlákniny v podobě ovoce a zeleniny a častější aktivity mimo práci. Tedy opět, nic není tak jednoduché, ale zrovna tohle docela ano. Kromě toho zdravý životní styl potom dle zmíněného výzkumu vede k nižší míře depresí a to se, myslím, taky docela vyplatí.

Kromě dobré zaměstnanosti, finančního ohodnocení a lepšího zdraví je zde ještě jedna zásadní a pozitivní věc pojící se se vzděláním, byť na první pohled možná ne tak do očí bijící. Vzdělání totiž nerozvíjí pouze odbornou znalost, ale také schopnost chápat svět a lidi kolem sebe v souvislostech.

Jak moc by se nám to v tomto chaotickém světě hodilo, že?

Vysokoškoláci si dokáží vyhledat kontext, chápou odlišnost kultur, hodnot a mnohost názorů a tím se nemají tendenci uchylovat k jednoduchým a zkratkovitým řešením. A pozor - právě tato latentní rovina má naprosto zásadní vliv na kvalitu jak veřejné debaty, tak mezilidských vztahů ve společnosti obecně.

Však si vzpomeňme, až přijdou večerní zprávy a my budeme se zájmem poslouchat názory politologů a sociologů. Není to nakonec tak nezajímavé a zbytečné, jak se někdy nezdráháme se zapnutými Otázkami Václava Moravce tvrdit, že?

Pokud vás nepřesvědčily všechny předchozí body, mám pro vás ještě jeden. A ten si, věřím, oblíbíte. Je totiž naprosto klíčový. Země s vyšší úrovní vzdělání jsou totiž obvykle odolnější vůči dezinformacím a manipulacím. Skvělým příkladem je Finsko, které vyučuje malé děti například kritickému myšlení už ve „školkovém věku“ a výsledek? Finsko patří dlouhodobě mezi státy, které dokáží rychle odhalovat dezinformace a varovat před nimi veřejnost. Zdá se, že na mediální gramotnost Finové skutečně vyzráli.

A mimochodem, přístup Finů spočívá nikoli v represích nebo cenzuře. Ale ve svobodě a zodpovědnosti a důvěře. Výsledkem je populace, která lépe rozpozná lživé zprávy a nenechá se snadno ovlivnit. A hlavně populace, která se dlouhodobě umisťuje na příčkách mezi nejodolnějšími státy světa.

Zdroje

PAQ Research - Mapa vzdělávání

Aktuálně.cz - Diplom jako vstupenka do praxe? Proč podle expertů vzdělání neztrácí na hodnotě

Vysokeskoly.cz - Sedm důvodů proč studovat vysokou školu

iRozhlas.cz - Málo vysokoškoláků je pro Česko nevýhodné, upozorňuje ekonom

Český statistický úřad - Počet vysokoškoláků nadále roste

Manipulátoři.cz - Finsko a boj s dezinformacemi. Inspirace pro Českou republiku?

OECD - Data ohledně vzdělávání

Českénoviny.cz - VŠ má v Česku 27 procent, průměr OECD je přitom 42 procent