Článek
Asi každému v Česku se to někdy stalo. Jedete po silnici, dodržujete maximální povolenou rychlost, a přesto - ve zpětném zrcátku se objevuje auto, velice blízko tomu vašemu. Ne, není dodržena bezpečná vzdálenost, jedná se o velmi přesně mířené najíždění, které vám má naznačit, že jedete pomalu.
Jakto, ptám se? Jakto, že jedu pomalu, když dodržuji v místě stanovenou maximální rychlost?
Lepiči na zadek a jejich psychologie
Já tomu rozumím. Chcete mi ukázat, že vás blokuji. Že jedu pomalu, že vás zdržuji. Proto na mě najíždíte, někdy si i bliknete, celkově je váš projev víceméně agresivní. Máte pocit, že tím ukazujete svoji sílu a neohroženost, ale prokristapána, ono je to naopak tak trapné. Vždy, když se mi takový řidič ukáže za zadkem auta, cítím se za toho řidiče skutečně velice trapně. Já vím, že by on chtěl, abych se cítil trapně já, ale dodnes jsem nepochopil proč. Nechápu, proč se na mě lepí někdo v místech, kde dodržuji maximální povolenou rychlost. A i kdybych jel trochu pomaleji, tak no a co? Maximální povolená rychlost, znamená maximální povolená rychlost, nikoli příkaz - je tu 90, musíš v této zatáčce jet devadesát. A ne, předběhnu vás - děje se to opravdu i v takové chvíle, pochopím, že pokud někdo jede pomalu na přehledné rovné silnici, můžete to druhého trochu omezovat.
Ale stejně, proč se mu lepit na zadek? Co tím získáte? Jen to, že začátečníky vynervujete, pojedou ještě hůř, a zkušení řidiči budou pouze kroutit hlavou. Někteří dokonce, což můžu a nemusím schvalovat, ještě schválně zpomalí, aby vám ukázali, že tohle opravdu nedává smysl a že nehodlají kvůli vám vjíždět do nebezpečných (nebo i bezpečných) úseků vyšší než povolenou rychlostí.
Proto se cítím trapně za tyto „najížděče“. Nutno tedy říct, že s novou generací už jich ubývá, pravděpodobně už zde končí snaha o to někoho přechytračit zrovna na silnici (když to jinde nejde). Pravděpodobně už si tito lidé (ale samozřejmě nezáleží na věku, rozumní i nerozumní řidiči jsou napříč generacemi) uvědomují rizika a zodpovědnost, kterou s sebou jízda v autě přináší. Svoboda jet rychle totiž znamená i zodpovědnost jet tak, aby pokud řidič přede mnou zastaví, na to stihl reagovat.
Pokud přede mnou řidič rychle zastaví, musím na to umět reagovat.
Dodržování bezpečné vzdálenosti se to jmenuje.
Však si řekněme, co by se stalo, pokud by dané vozidlo muselo najednou zastavit? Přes silnici přebíhá člověk, vběhla mu tam srnka nebo ježek, popřípadě spadla větev. Jak zareagujete, pokud jste nalepení na vozidle a čekáte jen na nejvhodnější chvíli, kdy budete moci předjet?
Nedělejte to.
Nicméně, zpět k mému pocitu z tohoto podivného zvyku. Kromě toho, že se cítím za dotyčného trapně, protože jsem dodnes nepochopil význam najíždění, cítím také veliký soucit. Zdá se mi totiž vždy, když si poté takového najížděcího řidiče prohlédnu, že mu zbylo už jen to povyšování se na silnici. Skutečně. A nemyslím to nijak zle. Jen prostě vždy vidím za těmi najížděči a následně předjížděči podivné lidi, kteří mají pocit, že tímto chováním si vynutí moc, respekt nebo snad úctu. Oboje je jim totiž asi v normálním životě, tedy v tom, kdy vystoupí z auta, hluboce zapovězeno. Protože jinak se to celé hloupé a ponižující jednání nedokážu vysvětlit. A mimo to, je to samozřejmě nebezpečné. Ukazuje se, že nedodržení bezpečné vzdálenosti je velmi častým důvodem dopravních nehod.
Najížděním na někoho si nevynutíte ani úctu ani respekt. Naopak je to trapno a soucit. Myslete na to příště.
V zahraničí řidiči bezpečnou vzdálenost dodžují
O to víc mně vždy překvapí a zároveň zamrzí, jak příjemně se jezdí ve vyspělých státech na západ od nás. Ve Skandinávii? Lepit se někomu na zadek je nemyslitelná „aktivita“. V Rakousku a Německu? Jistě, pokud je vozidlo například z České republiky. (Nechci generalizovat, ale i tak… takovou zkušenost jednoduše mám).
Bohužel mi prostě přijde, že snad přejetím hranic vjíždím do jiného světa. A přitom by to tak být nemuselo. Vždy, když vidím řidiče, co se lepí i na někoho druhého třeba v protisměru, cítím se za toho lepícího se strašně hloupě. A to opravdu neříkám jako provokaci. Prostě vždy přemýšlím, co má ten člověk v životě za radost, když mu přináší nějaký druh uspokojení to, že se může druhému přilepit na zadek a naznačovat mu, že mu překáží. Vždycky se strašně stydím za nás. Ale pozor, samozřejmě vím, že většina lidí je normálních a tuhle podivnost si nechá ujít. V klidu počká, až bude prostor, chápe, že pokud auto předjede před městem, za chvilku se stejně všichni potkáme na světlech.
Stát hodlal zasáhnout už v roce 2024, leč…
Víme, že nedodržování bezpečné vzdálenosti, je nebezpečné. Víme, že to může stát lidi zdraví i životy. Stát dokonce měl lepiče na lupě a chtěl proti nim razantněji zasáhnout už v roce 2024. Jak je ale vidět, zatím se to tak úplně nepodařilo ku smutku nás všech.
Do té doby, než zasáhne stát, bychom se měli myslím my všichni ostatní snažit, abychom jezdili bezpečně. Možná totiž, když převezme zodpovědnost za svoje činy a jejich možné dopady, nebudeme žádné zásahy státu potřebovat.
A to by bylo úplně nejlepší.
Zdroje:
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/nedodrzeni-bezpecne-vzdalenosti-je-castou-pricinou-nehod-aut-moznost-pokut-ale-vazne-358175
