Negativní dopady virtuální reality v pracovním prostředí

Někteří zaměstnavatelé dychtivě mění počítačové monitory za náhlavní soupravy virtuální reality. Tento trend přicházející ze západu se zatím v českých zemích příliš neprosadil, ale jako ostatně se vším, co přijde ze zahraničí, se i s pojmy jako je metaverse, avatar a hybridní pracovní prostředí dříve či později setkáme. A to mnohem více než jen jako zajímavý technologický článek. Metaverse je realita budoucnosti.

Představte si, že si nasadíte brýle pro virtuální realitu, přihlásíte se do metaverse, což není nic jiného než aplikace, poskytující možnost virtuálního prostředí, které může být i pracovní. Vy se proměníte v postavičku - avatara a objevíte se ve virtuální kanceláři. Máte tam vše, svůj stůl, počítač, chodbu, kóje vašich kolegů, nástěnku i prezentující místnost. Veškerou interakci pak provádíte uvnitř tohoto virtuálního světa, který je online, a tak jej sdílíte i se svými kolegy.

Z pohodlí domova - v županu, v bačkorách a neupraveni - můžete interagovat se svými kolegy, jejichž avataři jsou oděni ve virtuálních oblecích Versace a hodinkách Tissot. Když šéf svolá poradu, pomocí pár tlačítek se se svým avatarem přesunete do zasedací místnosti a věnujete se jeho prezentaci, tak jako byste reálně byli v práci. Váš šéf naopak doma, v srdíčkových trenýrkách a po kocovině ze včerejška, směle prezentuje jako moderní C-suite ředitel.

Nedávná studie však ukázala, že společnost ještě nemá dostatek dat, aby plně pochopila všechny vedlejší účinky takového pracovního prostředí. V této studii bylo vědci z kalifornské univerzity navrženo 90 faktorů, které by mohly ovlivnit vedlejší účinky VR na pracovišti a také navrženy pokyny, jak tyto negativní příznaky omezit.

Analýza zohledňuje více než 350 studií a identifikuje řadu vedlejších účinků VR. Některé negativní příznaky používání VR - jako jsou bolesti hlavy, únava, únava očí a bolesti krku a ramen - jsou již známé těm pracovníkům, kteří celý den sedí u počítače.

Povaha VR však přináší nové možnosti nepříjemných pocitů, jako je dezorientace, závratě, nevolnost a zvýšená svalová únava. Uživatelé mohou být zahlceni příliš velkým množstvím informací a náhlé nebo intenzivní zdroje stresu - například nečekané zvuky při rozhovoru před virtuálním publikem - mohou snížit pozornost a paměť. V krajních případech i panické ataky a záchvaty úzkosti.

Četnost a závažnost těchto nežádoucích účinků může ovlivnit mnoho faktorů. Některé z těchto charakteristik souvisejí s obsahem virtuálního prostředí - například s tím, jak složitá je scéna nebo jak VR reprodukuje pohyby uživatele. Jiné souvisejí spíše s uživatelem, například s jeho věkem nebo s tím, jak dlouho je ponořen do simulace VR.

Ačkoli je zapotřebí dalšího výzkumu, aby bylo možné určit přesný vztah mezi vedlejšími účinky a faktory, které k nim přispívají, studie navrhuje několik pokynů, jak vedlejší účinky zmírnit. Míra rizika každého jednotlivce je jedinečná, ale existují základní věci, které může dělat každý, jako například dělat pravidelné přestávky, nepoužívat VR déle než 30 minut v kuse a okamžitě přestat s používáním, když se objeví jakékoli příznaky.

Citovaná studie zjistila, že 80 % uživatelů VR uvádí mírné až závažné krátkodobé vedlejší účinky. Příznaky mohou ztížit efektivní provádění základních úkolů, jako je čtení a psaní e-mailů nebo schopnost prezentovat.

Přesto několik technologických gigantů, například Meta a Microsoft, propaguje technologii VR jako budoucnost pracoviště. Aby však zaměstnavatelé mohli chránit své pracovníky, potřebují lépe porozumět negativním vedlejším účinkům VR.

Evropská unie i zahraniční vládní organizace, například v USA, již začaly zjišťovat bezpečnostní problémy a navrhovat pokyny pro zmírnění vedlejších účinků VR. Ke zlepšení kvality důkazů je zapotřebí dalšího výzkumu. Jedním ze způsobů, jak shromáždit více údajů, je využití fyziologických senzorů a modelů strojového učení k detekci vedlejších účinků VR a lepšímu propojení jednotlivých faktorů s daným účinkem.

Přestože výzkumníci mohou identifikovat vlivné faktory, zatím plně nerozumíme tomu, které z nich jsou spojeny s konkrétními vedlejšími účinky - nebo jak silné tyto vazby jsou. Výzkumníci se domnívají, že některé vlastnosti jsou spojeny s několika vedlejšími účinky VR, ale při pohledu na seznam příznaků dochází k určité redundanci. Celá problematika bude potřebovat více výzkumných vzorků a studií, tak abychom mohli bezpečně prohlásit, že použít VR v pracovním prostředí, je plně bezpečné.

Jakkoliv je virtuální pracovní prostředí hudbou budoucnosti, s jistotou můžeme říct, že se metaverse blíží a virtuální realita stále více zasahuje běžné životy lidí. Spoustu lidí jsou z toho jeleni a nedovedou si představit chodit do práce do virtuální kanceláře. Jiní to zase vítají jako zpestření nudného kancelářského života.

Co takhle obohatit online objednávku jídla, návštěvou virtuálního fast foodu, kde vám reálný člověk, zastoupený avatarem, ukáže denní menu. Jaký je váš názor?