Článek
„Čím produktivnější zvládnete být, tím hůř pro vás!“
Máme jen jeden život. Tak jak stihnout dobře spát, pracovat, více pracovat, trávit čas v přírodě, trávit více času v přírodě, starat se o děti, sportovat, smysluplně trávit volné dny, cestovat a starat se o blízké? Zvládli byste přihodit ještě další a další položky? A jak často používáte větu, že zkrátka nemáte čas?
Oliver Burkeman je britský novinář s diplomem z Cambridge, který psal čtrnáct let v Guardian vlastní rubriku s názvem „Tento sloupek vám změní život“. V roce 2022 vyšla jeho druhá, podle mě naprosto skvělá kniha s názvem Čtyři tisíce týdnů. To je mimochodem počet týdnů života, pokud se dožijeme osmdesáti let. Zdá se Vám to hodně či málo? Sám Burkeman vyzkoušel nespočet triků a technik, jak oklamat čas a zvýšit vlastní produktivitu. Nakonec ale zjistil, že ani s prázdnou emailovou schránkou se mu nežije o nic lépe…
V knize nám pomocí psychologických výzkumů a nasbíraných postřehů přibližuje, proč není dobré přemýšlet o čase jako o zdroji, který je třeba zaplnit.
Že naše snažení stihnout toho co nejvíce nás jen více frustruje. Protože když toho zvládneme víc, vždycky se najde něco, co je třeba vyřešit jako další v pořadí. A že je úplně v pořádku užít si čas jen tak, nedělat nic a nemít kvůli tomu výčitky svědomí. Koneckonců je jen na nás, komu a čemu věnujeme to nejcennější, co máme. Nestihneme vidět a zažít všechno. Když se smíříme s tímhle nevyhnutelným faktem, může se nám jen ulevit.
„Neříkejte: Shodněme se, že se neshodneme“
Podle některých psychologů jsme duševní lenoši, kteří jen neradi mění zažité vzorce. Jak si o něčem uděláme názor, je nám zatěžko ho přehodnotit. Grant nás však na více než tři sta stránkách nabádá, abychom svůj názor zpochybňovali neustále.
V první části se zaměřuje na to, jak se otevřít jiným pohledům (a jak hledat optimální míru sebevědomí). Ve druhé se zamýšlí nad tím, jak k přehodnocení názoru přimět druhé, jak omezit předsudky a lépe debatovat. Vysvětluje, že s přesvědčováním druhých nebudeme mít valný úspěch, pokud odmítneme změnit vlastní názor. Třetí část je věnovaná tomu, jak lze budovat komunitu celoživotních studentů (a jak dokážou někteří pedagogové díky svému přístupu přepisovat staré učebnice)
Jak mít radost z toho, že se často mýlíme, nás asi jedno přečtení knihy nenaučí. Také bude zapotřebí silná vůle a potlačení vlastního ega. Kariéra, vztahy a komunity se neustále mění, jsou to otevřené systémy. Ty se řídí nejméně dvěma klíčovými principy, tím prvním je, že existuje více cest k cíli, tím druhým, že stejný výchozí bod nás může zavést k mnoha rozdílným cílům. Proto bychom se neměli příliš upínat na jednu konkrétní cestu. Je načase přehodnocovat.
Navíc, změna nemusí být radikální, stačí občas zpochybnit svou každodenní rutinu. Co je špatného na tom aktualizovat naše znalosti a názory? Podle Adama Granta je to nejen nutnost, ale také cesta k plnohodnotnějšímu životu.
„Pojď už do postele.“
„Nemůžu. Je to důležité.“
„Proč?“
„Protože tady na internetu někdo nemá pravdu.“
Zdroje
BURKEMAN, Oliver. Čtyři tisíce týdnů: time management pro smrtelníky. Přeložila Libuše MOHELSKÁ. Žádná velká věda. V Brně: Jan Melvil Publishing, 2022. ISBN 978-80-7555-160-3.
GRANT, Adam M. Ještě to promysli: proč je důležité vědět, co všechno nevíme, a umět změnit názor. Přeložil Aleš DROBEK. Žádná velká věda. V Brně: Jan Melvil Publishing, 2022. ISBN 978-80-7555-158-0.
