Článek
Rychlost na úkor pravopisu i stylistiky
Články vykazují stále větší množství chyb. Pravopisných i stylistických. Dříve se stávalo, že někdo nezkontroloval/přehlédl shody podmětu s přísudkem, jinak byl text o. k. Dnes je ještě více vidět spěch a nedbalost. V textech nejsou jen chyby pravopisné a překlepy, najdeme slova i předložky navíc. Korektura nula? O, minimálně, krkolomné stylistice raději nemluvě.
Senzace, ještě větší senzace a texty na objednávku
V dnešní digitální době, kdy jsme zahlceni množstvím informací i textů, sázejí mnozí žurnalisté na senzační nadpisy a ještě senzačnější články. Proklik je bůh. Kvalitní žurnalistiku vzal ďas. Navíc mnohé texty působí, jako kdyby byly psány na byznysovou či politickou objednávku. Některé však nejsou, přesto však se jejich tvůrci nejsou schopni odepnout od svých osobních přesvědčení. Nezávislá novinařina se stává kapkou v moři.
Hlídací psi demokracie? Rozdělovatelé společnosti?
Tytam jsou doby, kdy všichni novináři měli svoji čest. Profesi, kterou ctili i etiku, co dodržovali. Čest výjimkám. Často i článek bez „proklikávacího“ nadpisu se smysluplným obsahem (bez pravopisných chyb a se zvládnutou stylistikou) zneužije témata, v nichž je společnost rozdělená. Kdo by taky četl články bez zmínky o Ukrajincích, Romech a LGBTQ a diskutoval o nich, no ne?
