Emma Stoneová: Vraždící sociopat nebo oběť policejního stalkera?

D. B. Peck
Sociopat
Epocha 2024

Sociopatie je jedna z poruch osobnosti u člověka, která zapříčiňuje abnormální chování daného jedince vůči okolnímu prostředí. Tuto poruchu často způsobují špatné sociální vztahy, které jsou způsobeny například nepřizpůsobivostí či uvalením viny na okolí. Sociopatické chování lze vypozorovat např. v hrubém násilném vztahu ke zvířatům. Tyto projevy jsou nadále často opakované, včetně samotného sebezklamání. (Wikipedie)

Jaká je vaše nejranější vzpomínka z dětství? „Tu motorku musíš uklidit, když si chceš vzít jinou hračku,“ říkala mi paní učitelka ve školce, když mi byly asi čtyři roky. To Emma Stoneová ví, že jí byly přesně čtyři roky, když si uvědomila, že je jiná. Její omalovánky byly totiž dokonale vybarvené, vystínované a téměř bez přesahů. Ty ostatních dětí měly špatné barvy na špatných místech, přetažené předtištěné linie a obecně vypadaly jako od čtyřletých dětí. Teprve po dalších deseti letech však Emma zjistí, že ona jinakost může být spojena s něčím jako je antisociální porucha osobnosti.

Na rozdíl od psychopata se sociopatem člověk nerodí. Sociopatem se člověk stává díky vnějším vlivům. V případě Emmy byla tou rozbuškou její rodina. Despotická babička, kdysi slavná zpěvačka, teď prožívající jakési náboženské období doprovázené fyzickými tresty, surový otec, který pro ránu nešel nikdy daleko, vybíjející si vztek a frustraci na Emmině matce. Nepomohl ani pobyt v děcáku, u pěstounů a v psychiatrické léčebně. Přesto se Emma stala úspěšnou ženou a po kariérním žebříčku stoupá vzhůru. Jejím největším problémem tak je stalker, který jí pronásleduje. Problém je to o to větší, že se jedná o policejního detektiva. Všechny problémy ale mají své řešení. Mimo jiné se Emma snaží najít rovnováhu díky psychiatrickým sezením. Na dno ji ale zas a znovu sráží nepřiměřená pozornost policisty Samuela. Ten je přesvědčen, že má Emma na svědomí četná úmrtí, která se kolem ní odehrávají. Slovo vražda však vysloví pouze on.

Vůbec netuším, jestli výsledkem mého snažení bude dobrá recenze. Dobrá ve smyslu kvalitní, nikoli ve smyslu pochvalném. Tahle kniha a příběh, který nabízí, je totiž plný tolika niterných pocitů a situací, které si v reálném životě dokážu jen těžko představit, ale nepochybuju, že jsou reálně možné. Po patnácti stranách jsem si napsal poznámku „tohle asi nedám“, ale vydržel jsem a autorka i její hrdinka mě dostaly na svou stranu, i když byl příběh občas za hranou toho, co člověk bez zkušeností jeho hrdinky dokáže plně vstřebat a pochopit. Ten příběh, stejně jako samotná Emma, se vám dokáže dostat pod kůži tím, jak se odehrává, čemu všemu musí jeho hrdinka čelit, i s čím se odváží občas popasovat. Místy se odehrají strhující scény, aby je vystřídalo poklidnější vypravování. Ale i za ním je vždy cítit jistá míra napětí. Příběh vás nutí neustále přemýšlet, jaký by asi byl váš život, pokud by ho určovala stejná diagnóza.

D. B. Peck zvolila atraktivní formu vyprávění v první osobě a hned v polovině první strany se dozvíme, kdo je oním sociopatem a o kom kniha vypráví. Čtenář tak má od samotného začátku možnost nahlédnout hlavní hrdince do myšlenek. Ta se navíc v samotném počátku několikrát obrací přímo ke čtenáři, jako by to byl jiný živočišný druh a vyděluje se tak z „normální“ lidské společnosti. Později pak autorka dokáže vybudovat hutnou atmosféru plnou napětí, která skvěle graduje s blížícím se koncem knihy. Její vyvrcholení je pak plně v intencích toho, co se odehrávalo na předcházejících stránkách. Po celou dobu si musí čtenář klást otázku, zda je Emma vraždícím monstrem, nebo je jen obětí nepřiměřené pozornosti stalkera s policejním odznakem.

Dobře vím, že nakladatelství Epocha není doma jen v ranku fantastické literatury, ale pokud se nemýlím, je tohle první počin v žánru, který by se dal pojmenovat jako psychologický thriller a hned napoprvé je to rozhodně trefa do černého nebo do červeného, pokud vezmeme v potaz přebal knihy. V medailonku autorky na stránkách nakladatele se píše: Užijte si její debutovou knihu a na viděnou u té další. Takže se patří poznamenat, že Sociopat je debut jako hrom a u další knihy D. B. Peck se rozhodně uvidíme.

Přemýšleli jste někdy, jaké by to bylo nic necítit? A nejen nic necítit, ale nemít žádné morální zábrany? Nic by nebylo neproveditelné. Žádné hranice by vás nedržely na uzdě. Sociopatka Emma vypráví příběh o tom, jaké životní zkušenosti z ní udělaly někoho, kdo nedokáže cítit žádné emoce. Chodí na terapie, aby se této diagnózy zbavila, stoupá po kariérním žebříčku a obecně se jí daří dobře. Jediný mráček na obloze je Samuel. Detektiv, který si vzal do hlavy, že to právě Emma může za velké množství vražd, které se v jejím okolí odehrávají. Snaží se její vinu dokázat tak neoblomně, až se v očích všech stane doslova posedlým. Jeho manželka ho opustí, nejlepší kamarád taky, a když už si myslí, že to nemůže být horší, Emma ho zažaluje a soudy ho zbaví hodnosti. On ale ví, že má pravdu, že Emma není jen krásná žena, která má v životě velkou smůlu. Je to vrah, kterého musí za každou cenu dostat za mříže. Co vše je pro to ale ochotný udělat?

Informace:

Vydáno: 2024, Epocha
Počet stran: 352
Jazyk vydání: český
Vazba knihy: pevná / vázaná s přebalem
Obálka: Lukáš Tuma
ISBN: 978-80-278-0192-3

Další recenze a ukázky z knih najdete na: Henryweb.cz (Henry's SF&F web)