Článek
Václav Kotrman, Jaroslav Kříž (eds.)
Proměny Kafkovy Prahy
Epocha 2024
V listopadu 2024 dostala fotbalová Sparta od Atletica richtu 0:6, což v literárním světě nejspíš poprask nezpůsobilo, ale v rámci komentáře se na sportovním serveru AS objevila i tato věta: „Atleti hráli na Letné rondo a svou proměnu v Kafkově zemi završili i herně.“ A tak je to prý často, když v zahraničí zmíníte Českou republiku nebo přímo Prahu. Jako první známý literát v mnoha případech naskočí Franz Kafka. Při tom bych řekl, že pro většinu Čechů jen Franz Kafka jen ten ušatý chlapík, co psal divné příběhy, a navíc ještě německy.
Povídková antologie Proměny Kafkovy Prahy tak může být pro většinu čtenářů pokusem, jak Kafkovi porozumět a po jejím dočtení se třeba i pokusit proniknout do jeho vlastních příběhů. Přiznám bez mučení, že jsem z té většiny, které se Kafka zatím úspěšně vyhýbal. A i kvůli pověsti, kterou jeho dílo má, jsem ke knize přistupoval s lehkou obavou.
Jenže hned první povídka Markéty Pilátové Doktor Favarrol mé obavy rozptýlila. Skvěle napsaný příběh, kdy čtenář vlastně po celou dobu neví, na čem je, a i v samotném závěru se může jen dohadovat, se odehrává ve zvláštní, tísnivé atmosféře vyprávění hlavního hrdiny. Vlastně sama autorka definovala svůj příběh ústy svého hrdiny jako kafkárnu, když se nám zdá, že něco temně nesmyslného a odcizeného nenasytně chňapá po našich životech. A tahle definice kafkárny se hodí i na spoustu dalších příběhů této knihy.
Některé nabízí onu tísnivou atmosféru, další pracují se situacemi tak absurdními, že přivádějí své hrdiny na hranici šílenství nebo hrozící smrti. V těchto případech jako je například Ohrada Ondřeje Neffa nebo Poslední přání Kristýny Sněgoňové opravdu postavám knihy nezávidíte.
Pokud bych měl jednu povídku vyzdvihnout, byla by to Skuteční tvář Ilony Podivínské, což takhle napsané vypadá taky trochu kafkovsky. Tento příběh nabízí znepokojivou, hutnou atmosféru strachu, místy až s hororovým nádechem. Stejně jako precizní jazyk s mnoha zajímavými výrazy. Rozhodně mi tak nezničila pápěří iluzí, které jsem před započetím četby měl.
Čtenář dobře obeznámený s Kafkovým dílem určitě uvidí na první dobrou všechny ty náznaky a inspirace. Ten, kdo zná Kafku jen okrajově nebo vůbec, však občas může tápat a domýšlet se, jak velká míra inspirace právě čtenou povídku provází. Já jako čtenář z té neználkovské kategorie si povídky užíval měrou vrchovatou, a to doslova od první po poslední, i když jmenovitě nezmiňuji všechny autory.
Bylo to jako vynechat anotaci, upoutávky i veškeré dostupné informace a objevovat neustále nové maličkosti, dohadovat se nad tou či onou situací nebo dialogem, kterým směrem se vydají. Takže dle mého názoru jít touhle objevitelskou cestou má rozhodně smysl, protože po dočtení Proměn lze následně otevřít jakýkoli Kafkův příběh a pro změnu objevovat inspiraci jednotlivých autorů této antologie. Osobně jsem právě sáhl po knize Proces.
Sice už je to možná trochu trapné, ale tohle je další antologie nakladatelství Epocha, která nesplňuje takové to okřídlené úsloví některých recenzentů, že jak už to bývá, některé příběhy jsou lepší jiné horší. Proměny Kafkovy Prahy totiž žádný horší příběh nepřinášejí. Takže by na konec asi stálo vyzdvihnout i práci obou pánů editorů.
Hodnocení: 90%
Anotace:
Kniha je vydána u příležitosti 100. výročí úmrtí pražského rodáka a jednoho z nejvýraznějších literátů 20. století Franze Kafky (3. července 1883 – 3. června 1924). Spisovatel a pražský rodák Franz Kafka se řadí mezi nejvlivnější literáty minulého století. Přestože uplynulo sto let od jeho úmrtí, zájem o jeho díla neopadá. Kafkovy romány a povídky mají světu stále co říci, a proto vychází u příležitosti kulatého výročí tato publikace, jako hold slavnému literátovi. Antologie povídek Proměny Kafkovy Prahy přináší dvanáct kapitol současných českých autorů napříč žánry. Jedná se o příběhy tematicky navázané na Prahu, v nichž se čtenář ocitne jak v minulosti, tak v přítomnosti, ale nahlédne také do scifistických světů budoucích. Bude to vždy zřejmé? Možná ani ne. Vždyť to ke Franzi Kafkovi také patří. Třeba jej přímo v nějaké povídce potkáme. Nebo se setkáme jenom s panem K.?
Do antologie přispěli tito autoři:
Marek Epstein
Veronika Fiedlerová
Pavel Fritz
Karolína Meixnerová
Michaela Merglová
Ondřej Neff
Markéta Pilátová
Ilona Podivínská
Miroslava Rezlerová
Jaroslav Rudiš
Kristýna Sněgoňová
Miloš Urban
Informace:
Vydáno: 2024, Epocha
Počet stran: 320
Jazyk vydání: český
Ilustrace/foto: Jirka Lode
Forma: klasická kniha
Vazba knihy: pevná / vázaná s přebalem
ISBN: 978-80-278-0223-4
Další recenze a ukázky z knih najdete na: Henryweb.cz (Henry's SF&F web)
