Kniha Masomlejnek aneb prsa, zadky, mozky a dinosauři

Honza Slívka
Masomlejnek – Srab
Epocha 2024

V závěru recenze knihy Likvidátor jsem očekával, že další setkání s počinem Honzy Slívky se bude odehrávat ve Varech a jeho hrdinou bude opět Samuel Drops. Leč čtenář míní a autor mění. Zůstáváme sice, alespoň zpočátku, v české kotlině, ale ve světě, který je čistě technologický a namísto macho hrdiny non plus ultra, dostáváme jeho přesný opak. Kazimír Nezbeda je totiž nanicovatý vychrtlík, který by v soutěži o muže roku pohořel jako ten příslovečný papír. Ale i on si zaslouží svoji šanci.

Světová ekonomika šla k šípku díky objevu reaktoru vyrábějícímu čistou a levnou energii. Naštěstí, tedy jak pro koho, objev cestování vesmírem pomocí magnetických nadsvětelných nanočástic, nakopl lidstvo novým směrem. Zamířilo tak k planetě Luzná, která má skvělé podmínky pro život. Naneštěstí ten život už tam nějaký ten čas existuje a je pěkně dravý a nebezpečný.

Lidstvo vzalo osidlování objevené planety tak trochu po vojensku, že by Mark Stone zezelenal vzteky. Ale Luzná se chová k lidstvu vyloženě macešsky, mrška jedna. A celkem je jí jedno, jak si její ostrovy rozparcelovaly lidské vlády. Už první kontakt nedopadl pro lidské zástupce příliš dobře. Kontingent tchajwanské armády byl částečně otráven a umíral tak se smíchem na rtech, rozdupán, roztrhán a pozřen. Při popisu útoku se mi vybavila scéna z filmu Hvězdná pěchota. Luzná sice není jen planeta brouků a není to ošklivá planeta, ale vojenské kameramany potkal zhusta stejný osud jako toho filmového. A pozemským expedičním sborům se nevedlo o nic lépe než těm pod taktovka Paula Verhovena.

Naštěstí je jako další na řadě česká armáda, jejíž součástí je i četa sto čtyřicet osm a družstvo B, jejímž nejslabším článkem je právě Kazimír Nezbeda. Zhusta vysmívaný chlapík, který se ale nakonec ukáže jako jeho platný člen. Stejně jako ostatní musí ustát spoustu narážek, těmi sexuálními se rozhodně nešetří, i buzeraci od nadřízených. Co mu ale příroda nenadělila v tělesnosti, dokáže nahradit rozumově. I díky tomu má jeho družstvo lepší výbavu než zbytek armády.

Do ruda vybarvená obálka i krev obtékající název knihy nejsou rozhodně náhoda. Kniha by se dala totiž rozdělit na dvě části. Čekání na Jatka a Jatka samotná. V první části se čtenáři dostane poměrně rozsáhlého úvodu, kdy se nenásilně dozví spoustu informací o cílové planetě i toho proč to či ono nelze provést. Hodně omezení má na svědomí i aktuální nepřítel číslo jedna českých zemědělců – zelená dohoda. Planetu je sice nutné ovládnout, ale ne všemi dostupnými prostředky. Nu, a část druhá je onen masomlejnek, který bez milosti semele vše, co si jen trochu nedá pozor, nebo se ve špatnou dobu ocitne na špatném místě.

Honza Slívka zabydlel Luznou spoustou pozoruhodných a nebezpečných tvorů. Zkuste si představit jakéhokoli pozemského predátora nebo dravce, současného nebo na Zemi dávno vyhynulého, a jeho vražedné schopnosti nebo rozměry vynásobte několikrát. Máte to? Gratuluji, právě jste získali letmou představu, o tom, čemu lidské výsadky na Luzné čelí. Ani vojáci české armády nedostávají příliš času k oddychu. Místní smrtící bestie totiž jedou na dvě směny a díky neexistenci zvířecích odborů je každá z nich rozhodně delší než 7.75 hodiny. Autor tak posílá vstříc českým vojákům jedno monstrum za druhým. Taková Blue by měla ze svých vesmírný bratranců rozhodně radost.

Přední klopa obálky slibuje „potoky krve“ a „hromady masa“, stejně jako „prsa, zadky, mozky a dinosaury“. A na rozdíl od některých jiných knih, tahle rozhodně nekecá. Všeho se čtenáři dostane měrou vrchovatou. Navíc vše prošpikované hodně krvavou akcí a spoustou nekorektního humoru a hlášek. Kniha pak nabízí hodně svižný děj a takového anti hrdinu, kterého si čtenář prostě musí oblíbit. Tahle kniha rozhodně není pro „zaprdlíky“. Navíc je oproti knize Likvidátor v samotném závěru vybavena poměrně zásadní informací, která zní „Konec prvního dílu“. Byla by přece škoda nechat přeživší vojáky uprostřed tak krásné přírody a nedozvědět, jak s jejich osudem naloží. Navíc se z pár náznaků zdá, že Kazi Nezbeda přeci jen projde jakousi katarzí. Takže k těšení se na další díl je rozhodně víc důvodů.

Dva největší objevy 21. století jsou na světě. Reaktor vyrábějící čistou, levnou energii dostal světovou ekonomiku do kolen. Práce s magnetickými, nadsvětelnými nanočásticemi lidstvo naopak zachránila. Díky nové technologii může člověk cestovat kamkoliv během mžiknutí oka. Například na planetu vzdálenou miliony světelných let. Luzná se stala modlou posledního desetiletí. Dokonalý svět plný života. V největším osídlovacím závodě od objevení Ameriky však lidé zapomínají na to nejdůležitější. Vlastní bezpečí. Připadají si jako všemocní dobyvatelé vesmíru.

Naivní idioti.

Pro místní dravou flóru a faunu jsou stěží předkrmem.

Vydáno: 2024, Epocha
Počet stran: 430
Jazyk vydání: český
Ilustrace/foto: Jiří Arbe Miňovský
Vazba knihy: měkká / brožovaná
ISBN / ISSN: 978-80-278-0190-9

Další recenze a ukázky z knih najdete na: Henryweb.cz (Henry's SF&F web)