Článek
Adrian J. Walker
Syn lidstva
DOBROVSKÝ s.r.o., edice Fobos 2023
Planeta Země si po tisíciletích konečně směla odpočinout – zemřel poslední člověk. A od té doby uběhlo pět století, po které populace ertů opravovalo to, co lidstvo napáchalo. Čistili oceány od tun mikroplastů, pomáhali lesům stát se znovu plícemi planety nebo opět vnášeli rovnováhu do všech vrstev atmosféry. A po půl tisíciletí je jejich práce hotová. Země vypadá tak, jak vypadala před tím, než ji člověk začal přetvářet k obrazu svému – v podstatě panenská planeta. A před erty je poslední úkol, očistit planetu od sebe samých a všech důkazů své existence.
I když by vlastně měli učinit ještě něco. Splnit slib, který dali poslednímu člověku a v Síních zrození vzkřísit lidstvo. Jenže v téhle věci nejsou jednotní. A nakonec přichází s řešením. Nechají zrodit jediné lidské dítě a ponechají mu dobu dvaceti let, aby otestovali, zda bude lidstvo hodno obnovené planety. Na svět tak po pěti stech letech přichází první člověk. Je to chlapec, jmenuje se Reed a jeho „matkou“ se stává Ima, která z předchozích století strávila víc než sedmdesát procent času v oblacích.
Proč Ima? Protože to byl právě její nápad, jak na jediném člověku otestovat lidskou přirozenost. A tenhle projekt jí do života okamžitě přináší mnoho úskalí. Najednou zjišťuje, že starání se o novorozence je matoucí, že jeho potřeby neodpovídají vzorcům a nutí její přísně pragmatický mozek a zaběhlý styl života ke změně rutin. Noční buzení nabourává její spánkový režim a tím mění i styl jejího života. A pozorovat tenhle přerod je naprosto fascinující. Adrian J. Walker proti sobě postavil po staletí neměnnou mysl, jež musí bojovat se změnami, které jsou lidsky nevyzpytatelné.
Po několika stránkách pak příběh neustále nutí čtenáře přemýšlet nad tím, jak nakonec projekt dopadne. Zda bude lidstvo vzkříšeno, nebo zda bude experiment ukončen bez kladného výsledku. A zda je možná i nějaká třetí varianta. Navíc je tu i otázka, zda si i v případě kladného vyhodnocení lidstvo svoji druhou šanci vůbec zaslouží.
Příběh je vyprávěn samotnou Imou tak, jako by se obracela přímo ke svému svěřenci. Po lehce filozofickém úvodu pak přichází její nápad a začátek společného života novorozence a bytosti zrozené za jediným účelem. A já si říkal, co bude z příběhu, kde hlavní postava zpočátku řeší jen to, jak zvládnout fyziologické projevy lidského dítěte. Jenže jsem záhy zjistil, že autor tohle soužití rozehrál naprosto fascinujícím způsobem. Hlavně díky tomu, jak nastavil společenství ertů.
Syn lidstva tak nabízí příběh nepodobný jinému vědecko fantastickému příběhu, který jsem dosud četl. Je tak jen těžko srovnatelný s jakýmkoli jiným. Nekoná se žádné vesmírné dobrodružství plné soubojů nebo planet obývaných cizími tvory. Nebudují se zde říše galaktického rozsahu, nelze lusknutím prstu změnit takřka vše. A přesto i tento příběh nabízí napětí a zvraty, protože autor dokáže zaujmout společenstvím bytostí, které mají zdánlivě jediný společný úkol, ale v jejichž řadách také klíčí rozpory a nepochopení. Adrian J. Walker dokáže zaujmout i drobnými změnami ve vzorcích chování myslí pracujících s matematickou přesností. Vždyť Ima při dostatečných datech dokáže spočítat zrnka písku na pláži. A teď čelí dítěti, jehož chování i rozvoj přináší namísto jasně definovaných dat jen chaos a nepředvídatelnost. Jenže cosi bublá i pod povrchem samotného společenství ertů.
Ovšem s tím, jak Reed roste, mění se i problémy, kterým musí Ima čelit. A vývoj její postavy, její myšlenky a předsudky, ze kterými musí bojovat jsou občas podány až s fascinující dokonalostí.
Ima se v myšlenkách občas vrací k událostem starým stovky let, do dob, kdy přežívaly poslední zbytky sterilního lidstva a dokresluje tak celkový příběh. Navíc zjišťuje, že ne vše se v minulosti stalo tak, jak jí bylo sděleno a jak tomu věřila. Kniha v těchto pasážích získává další rozměr, stejně jako ve chvílích, kdy promlouvá ve znepokojivých náznacích k událostem budoucím.
Autor pak k dobru přidává několik originálních prvků, jakým je třeba kvantový dalekohled nebo binární křik, v němž se v řádu sekund skrývají data obrovského rozsahu.
Syn lidstva je pro mě jedním z největších žánrových překvapení. Opět se mi vyplatilo začít si s knihou tak říkajíc na blind, bez čtení anotace, a čekat, jak se příběh vyvine. A tenhle příběh se vyvinul zatraceně dobře.
Hodnocení: 95%
Anotace:
Země umírala a zachránit ji mohli jen ertové – geneticky upravené bytosti stvořené tak, aby byly fyzicky vyspělejší, superinteligentní, nezatížené lidskými emocemi a s myslí, které vládne jen čistá logika. A právě ta je dovedla k závěru, že pokud má planeta přežít, musí z ní být lidstvo odstraněno.
Nyní stojí ertové před problémem – Země opět vzkvétá, ale pokud se rozhodnou vzkřísit vzpurný a násilnický druh homo sapiens, veškerá jejich práce by mohla být zničena.
Připraví tedy test. Vychovají jedno dítě – jediného člověka, který rozhodne, zda si jeho druh zaslouží na Zemi opět žít.
Ale tichá a chladně uvažující vědkyně Ima zjišťuje, že vychovávat člověka není tak snadná a čistá práce, jak si z počátku myslela. Její život se stává kolotočem krmení, přebalování a uspávání, zatímco jí sousedi klepou na dveře se stížnostmi. A jak lidský syn roste, Ima zjišťuje, že se v něm i v historii lidstva skrývá mnohem víc, než by ji kdy napadlo.
Informace:
Vydáno: 2023, DOBROVSKÝ s.r.o., edice Fobos 2023
Originální název: The Human Son, 2020
Překlad: Magdaléna Musichina
Počet stran: 432
Jazyk vydání: český
Autor obálky: Zhivko P. Petrov
Forma: klasická kniha
Vazba knihy: pevná / vázaná s přebalem
ISBN: 978-80-277-1060-7
Další recenze a ukázky z knih najdete na: Henryweb.cz
