Článek
Kniha Poslední slza, doplněná básněmi autorky, odkrývá četná tajemství paliativní péče. Představuje niternou zpověď hospicové sestry Michaely, její příběh a prožitky, pocity a zkušenosti z doprovázení umírajících. Bez příkras popisuje nejen potřeby pacientů, ale i vlastní vnitřní konflikty a názory. Představuje i setkání s duchem a nahlíží do tajemného světa mezi nebem a zemí.
Kniha a příběh hospicové sestry Michaely jsou obdivuhodné i díky tomu, jakým ranám osudu a těžkostem musela autorka čelit už od 14 let, kdy se v roce 2004 její matka stala obětí násilného trestného činu, ze kterého se psychicky ani fyzicky nevzpamatovala a utopila život v alkoholu. Michaela pomáhala svým mladším sourozencům a dokonce si vzala nejmladší sestru do vlastní péče. Vedle starosti o vlastní rodinu dokázala sanovat četné dluhy a exekuce svojí matky, které dosáhly cca 300 000 Kč.
„Hrdinové nejsou ve filmech. Hrdinové chodí mezi námi. Včera to bylo silné, emotivní, láskyplné a dojemné.“ Tak se vyjádřila na sociálních sítích herečka libereckého Divadla F. X. Šaldy Jana Hejret Vojtková, která programem křtu s noblesou a šarmem co by moderátorka provázela a zasloužila se o to, že křest knihy Poslední slza byl výjimečnou událostí plnou emocí, úžasné atmosféry a lidského tepla. Došlo i na úryvky z knihy a rozhovor s autorkou, kterou skvěle vystihuje citovaná pasáž z knihy: „Je úplně jedno v co věříte nebo nevěříte. Já věřím v sebe. Věřím v osud a věřím v to, že když budu dělat vše v dobrém úmyslu, tak se mi vše v dobrém vrátí. A když úplně ne, tak vše má svůj důvod. Každý den děkuji za svou rodinu, za svého syna, dceru a manžela. Děkuji za zdraví, které v dnešní době není vůbec samozřejmostí a další nový den, za nové možnosti a prožitky.“
Herečka Jana Hejret Vojtková při čtení ukázek z knihy Poslední slza v jabloneckém baru Mirfinity 11. 4. 2026
Moderátorka křtu Jana Hejret Vojtková představila jeho účastníkům jako kmotra knihy Poslední slza herce Karla Zimu, který v roce 2018 daroval svoji ledvinu kolegovi hudebníkovi. Kmotr knihy Poslední slza herec Karel Zima vyjádřil obdiv a uznání k práci v hospicu: „Je úplně jasný a za to bych dal ruku do ohně, že by si každý měl alespoň na měsíc či na týden zkusit tohle dělat. Ne ochutnat ústřice, ne vidět Island, Rejkjavik. Dostat se do hospicu byť jako nějaký dobrovolník.“
Křest knihy Poslední slza v jabloneckém beru Mirfinity 11. 4. 2026 - zleva Jana Hejret Vojtková, Michaela Bartošová a Karel Zima
Kmotr knihy Poslední slza Karel Zima promluvil k autorce a zároveň její dílo skvěle popsal: “ To už vůbec nemluvím o formě té knížky, která je multižánrová v tom, že to je zčásti nějaká psychoanalýza, je to filosofická věc, je to beletrie, je to low story, červená knihovna, kde mluvíš nádherně o manželovi. Je to manuál. Je to medailon. To všechno se vejde do těch pár stránek. Je to manuál, jak vlastně pracovat s těmi lidmi a jejich příbuznými. Je to zároveň medailon a velké poděkování, několikrát to tam zmiňuješ, celému týmu a lidem. Je to bez příkras, bez omáček. Je to upřímné i v tom, že tam několikrát zmiňuješ, že jsi sama udělala chybu, která zpětně třeba nejde napravit. Že jsi se měla zachovat jinak, třeba s dědečkem a tak dále. Je to jedna velká pravda."
Pomyslnou třešničkou na dortu křtu bylo představení Igora Kytky, spoluzakladatele a předsedy zapsaného spolku Sanitka přání, jehož posláním je plnění přání lidem, kteří si je sami plnit nemohou. Potěšitelné je, že v rámci křtu bylo na Sanitku přání vybráno 9400 Kč a to ještě více umocnilo skvělý zážitek ze křtu a jeho úctyhodných aktérů.
