Článek
Už od dopoledních hodin procházela s hudbou francouzská pěchota o síle 12 000 vojáků městem od Brněnské brány (stála na Šilingrově náměstí) přes Zelný trh a Židovskou branou (v ústí ulice Masarykovy od vlakového nádraží) k Olomoucké ulici.
Po poledni přijel císař v doprovodu své gardy a ubytoval se v Místodržitelském paláci (palác v těsném sousedství kostela sv. Tomáše na Moravském náměstí). Odtud pak podnikal časté výpravy do okolí Brna, aby vytipoval to nejvhodnější místo k bitvě s rakouským a ruským vojskem.
na kopci Santon jsou dodnes zřetelné obranné valy Francouzů
Tak například 21. listopadu si obhlíží strategický kopec Santon u obce Tvarožná, který se v samotné bitvě skutečně stane stanovištěm jednoho křídla francouzské armády. 28. listopadu má na „Staré poště“ (Pozořice) poradu s generály, kde se probírá první nástin strategie bitvy.
kopec Santon u Tvarožné
Ve 2 hodiny v noci z 28. na 29. listopadu Napoleon Brno opustil a odebral se k vojsku, které bylo rozprostřeno mezi Sokolnicemi a obcí Tvarožná. Ještě 1. prosince si obhlíží terén v Brněnských Ivanovicích, a večer se ubytovává na vrchu Žuráň. Podle místní pověsti spal údajně ve štěrkopískovém lomu západně od Žuráně.
kopec Žuráň, velitelské stanoviště Napoleona Bonaparte
2. prosince, po vítězné bitvě u Slavkova, přespává na Pozořické poště. 7. prosince se Napoleon vrací do Brna a definitivně město opouští 12. prosince kolem 5. hodiny ráno.
Anketa
Zdroje:
Morava-napoleonska.cz https://www.morava-napoleonska.cz/cz/
https://www.morava-napoleonska.cz/cz/pamatky-na-morave/navrsi-zuran-a-slavne-rude-slavkovske-slunce/
https://www.morava-napoleonska.cz/cz/pamatky-na-morave/navrsi-zuran-a-slavne-rude-slavkovske-slunce/
Fotogalerie:
