Článek
Protože možná byste to mohli být právě vy, kdo by tehdy musel z rozhodnutí komunistické strany opustit teplo své kanceláře a vyměnit ho za špinavý ponk v nějakém hlučnějším výrobním provozu.
Co bylo cílem „akce 77“ před 75 lety? Šlo o masivní převedení úředníků a státních zaměstnanců od psacích stolů do manuální výroby - konkrétně do těžkého a zbrojního průmyslu. Název „77“ pak byl odvozen přímo od plánovaného počtu lidí: režim si předsevzal, že do továren a dolů takto přesune 77 000 administrativních pracovníků.
Na začátku 50. let se naplno rozjela studená válka. Sovětský svaz tlačil na své satelity, včetně Československa, aby skokově navýšily zbrojní výrobu a těžký průmysl. V továrnách ale zoufale chyběli lidé. Protože Komunistická strana (KSČ) potřebovala v kancelářích nahradit starší, zkušené úředníky, kteří ale nebyli považováni za „dostatečně loajální“ novému režimu, mladými loajálními kádry, vymyslela plán jak „zabít dvě mouchy jednou ranou“: AKCI 77.
Bohužel, úředníci bez jakékoli kvalifikace a pracovních návyků (v prostředí strojírenské výroby) nepodávali v těžkém průmyslu nijak skvělé výkony. Výroba sice papírově rostla, ale dramaticky klesla její kvalita a přibylo zmetků. Navíc nucený odchod tisíců zkušených mozků vedl ke zmatkům a výraznému zhoršení fungování státní správy.
„Akce 77“ byla ukázkou toho, jak lze ideologické cíle postavit nad ekonomickou realitu. V lidové tvořivosti se tehdy pro tyto nedobrovolně přeřazené pracovníky vžil ironický termín „pancéřoví úředníci“.
Anketa
Zdroje:
