Článek
Dílo nebo spíš koncept s názvem „Konečné řešení české otázky“ není klasickou knížkou nebo souvislým literárním dílem, ale strategickým nacistickým plánem na likvidaci českého národa. Představoval oficiální doktrínu německé okupační správy pro Protektorát Čechy a Morava co se dál bude dít s českým obyvatelstvem.
Hlavním architektem a ideovým otcem tohoto konceptu byl Karl Hermann Frank (státní tajemník a později německý státní ministr pro Čechy a Moravu). Základní koncepce byla vypracována v srpnu a září roku 1940 (předložena byla v reakci na německá vítězství na západní frontě). Představena potom byla v uzavřené společnosti nacistických pohlavárů v Praze, kde ji deklaroval zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich ve svém slavném projevu v Černínském paláci dne 2. října 1941, krátce po svém příjezdu do Prahy.
Cílem plánu bylo úplné germánsko-rasové ovládnutí českého prostoru a likvidace Čechů jako samostatného národa. Český národ měl být rozdělen do čtyř základních kategorií:
1. Rasově vhodní a dobrého smýšlení
2. Rasově vhodní a špatného smýšlení
3. Rasově nevhodní a dobrého smýšlení
4. Rasově nevhodní a špatného smýšlení
První skupinu čekala tzv. „Germanizace“, tj. převýchova a splynutí s německým národem.
Druhou skupinu vyhlazení: lidé nepřátelští k Říši museli být odstraněni.
Třetí čekalo vysídlení na východ (za Ural) a těžká práce pro Třetí říši
A konečně poslední – čtvrtou - fyzická likvidace (nebo sterilizace, či koncentrační tábor)
Karl Hermann Frank byl sudetský Němec, pocházel z Karlových Varů
Během války nacisté nemohli plán provést naráz v plném rozsahu, protože potřebovali český průmysl a dělníky pro válečnou výrobu Třetí říše. Heydrich proto rafinovaně kombinoval brutální teror vůči odboji (popravy, zatýkání) se sociálními výhodami pro dělníky v zbrojovkách (vyšší příděly jídla, zotavovny).
K plnému dokončení „konečného řešení české otázky“ mělo dojít až po vítězném konci druhé světové války. Porážka nacistického Německa v roce 1945 těmto plánům na definitivní zkázu českého národa zabránila.
A proč Hitler neměl rád Čechy? Hitlerův vztah k Čechům byl utvářen jeho mládím v Rakousku-Uhersku, kde zažíval vyhrocený československo-německý národnostní boj. Jeho postoj k Čechům byl plný pohrdání a předsudků.
Zatímco Židé představovali v nacistické rasové ideologii absolutního úhlavního nepřítele určeného k úplnému fyzickému vyhlazení (Holocaust), Češi byli vnímáni primárně jako geopolitická překážka německé expanze do střední Evropy.
Hitler navíc považoval české země za historickou součást německého prostoru, kde Češi podle něj neoprávněně dominovali. Hitler vnímal Čechy jako pracovité, disciplinované a schopné adaptace, což z nich v jeho očích dělalo tvárný, ale zároveň zrádný asimilovatelný prvek.
Anketa
Může vás ještě zajímat - přečtěte si:
Zdroje:
Vzpomínky Arnošta Lustiga: https://legacy.blisty.cz/art/57482.html
