Článek
Tragická událost nedaleko Polné (kraj Vysočina) se odehrála 19. května po první taneční zábavě uspořádané po skončení války. Pravděpodobně členové místních revolučních gard se na ni měli opít, a posléze vytáhnout internované Němce z místní hasičské zbrojnice a odvézt je na louku Budínku. Tam si obyvatelé německé národnosti museli vykopat hrob. Krátce poté byli pravděpodobně brutálně ubiti lopatami a rýči. Zbylé německé obyvatelstvo muselo druhý den jít ostatky dále pohřbít, neboť z mělkých hrobů zůstaly trčet nohy a ruce. Většina obětí byli sedláci z Dobronína a okolních vesnic, všichni byli členy NSDAP. Neexistují ale žádné zprávy o tom, že by se někdy aktivně zapojili do akcí proti republice.
V 90. letech zveřejnila první zmínku o masakru u Dobronína německá spisovatelka Herma Kennelová, ale až v roce 2009 si tuto událost připomněli také poslední pamětníci té doby u nás a celý případ začala prověřovat policie.
Masový hrob byl po mnoha letech utajování odkryt až v srpnu 2010 díky policejnímu vyšetřování a následnému archeologickému průzkumu. Antropologická analýza ale vzhledem ke špatnému stavu nalezených kosterních ostatků nemohla potvrdit násilnou smrt obětí.
V roce 2015 byl na místě někdejšího hrobu odhalen pamětní kříž. Případ vyvolal velký společenský i politický ohlas a otevřel diskusi o násilnostech páchaných (Čechoslováky) během poválečného odsunu Němců.
Hromadná vražda na louce Budínka nebude pravděpodobně nikdy zcela přesně objasněna. Policie ji, přestože čin je již po 20 letech promlčen, šetřila jako podezření ze spáchání vraždy. Podezření z genocidy se nepotvrdilo. Protože už nežije jediný účastník tehdejší události, případ byl uzavřen.
V říjnovém Zpravodaji Dobronína z roku 2009 byl otištěn článek, který událost popisuje jako kampaň za diskreditaci Čechů; jako součást pokusů o likvidaci tzv. Benešových dekretů. Vraždy prý měli na svědomí sami Němci, a měla být za nimi msta mezi sousedy. Konkrétně se objevila spekulace, že za tragédií stojí německý komunista Robert Kautzinger se svými dvěma syny. Motivem mohla být jeho msta za to, že ho na začátku války místní němečtí členové NSDAP poslali do koncentračního tábora, kde zažil drsné válečné útrapy. Jenže sám Kautzinger byl policií veden jako svědek a jakoukoli vinu či paměť na tyto události do konce svého života odmítal.
Věděli jste, že na poválečné zabíjení Němců se v Československu vztahovala amnestie ještě půl roku po válce? Ano, i to je součást naší - někdy velmi temné - historie.
Anketa
Může vás zajímat:
Zdroje:
