Článek
Účast transgender sportovců ve vrcholovém sportu patří k velice diskutovaným tématům současnosti. Představte si, že v ringu proti sobě postavíte dvě ženy, z nichž jedna byla třeba ještě nedávno biologickým mužem. Může jít o rovný zápas? A co myslíte, jak by s největší pravděpodobností asi tak skončil?
Transgender téma ve sportu staví proti sobě dvě základní hodnoty sportu: fér hru založenou na „biologické spravedlnosti“ na jedné straně a inkluzi (tedy přístupnost pro všechny) na straně druhé.
Někteří liberálněji smýšlející občané tvrdí, že sport by měl být přístupný všem - bez ohledu na rodovou identitu. Vyloučení transgender pohlaví může vést k jejich stigmatizaci a sociální izolaci. Konzervativnější část společnosti zase zastavá názor, že pohlaví jsou pouze dvě a zvlášť ve sportu by se na tom nemělo nic měnit. Zvlášť radikální postoj v této otázce zaujímá současný prezident USA, Donal Trump.
Osobně patřím mezi tzv. „konzervy“, a přehnaný liberalismus se mi bytostně příčí. Nevadí mi, když mne v Lidlu nebo Penny u pokladny obsluhuje žena, která zcela rozpoznatelně byla kdysi mužem. Nevadí mi, když autobus řídí muž, který byl kdysi ženou. S jistou dávkou sebezapření (prostě to říkám otevřeně a upřímně) mám pochopení pro to, když se někdo narodil v mužském těle, ale cítí se jako žena (a naopak). Musí to být skutečně hrozné, pro toho, koho se to týká, přímo mučivé. Sám sebe si nedovedu představit v této situaci. A chápu, že po změně pohlaví, do kterého se narodili, se cítí vysvobozeni. Jenže sport, to je o něčem jiném. Ve sportu existuje něco jako kategorizace. Vysvětlím.
Existují mistrovství světa ve fotbale mužů a vedle něj mistrovství světa juniorů. Totéž v hokeji. Svoji olympiádu mají tělesně postižení. Je to naprosto logické a nikdo se nad tím nepozastavuje: na paraolympiádě dochází k férovému poměřování sil, sportovců, kteří mají nějaký handicap.
Dovedete si představit, že by výkonnostně slabší paraolympionici, kteří by se účastnili MS v hokeji, měli nastoupit proti týmu Kanady, složenému z největších hvězd NHL? Úsměvná představa, viďte.
Prostě si myslím, že pro transgender sportovce by bylo lepší, kdyby si udělali své soutěže - svoji olympiádu, své mistrovství světa, svůj tenisový Wimbledon.
Nechci transgender sportovce selektovat nebo urážet, ale ve sportu jde o poměřování sil a výkonnosti sobě rovných fyziognomických jedinců (nebo týmů) a toto hledisko by mělo být vždy na prvním místě, ještě před uplatňováním genderové inkluze.
Tvorba samostatných sportovních kategorií nebo celých soutěží je logickým krokem všude tam, kde existuje výrazná biologická nebo fyziologická odlišnost od „standardizovaných“ kategorií.
Výhoda? Předejde se tím fyzickým výhodám či znevýhodněním, které plynou z odlišného hormonálního vývoje a hustoty kostní či svalové tkáně.
Navíc jasně definovaná pravidla pomáhají budovat stabilní prostředí pro organizaci i finanční podporu transgender turnajů.
Skutečností je, že počet transgender sportovců na vrcholové úrovni je v současnosti nesrovnatelně nižší než počet handicapovaných sportovců. To ztěžuje naplnění kapacit jednotlivých disciplín. Navíc vznik nové celosvětové infrastruktury, národních kvalifikací a organizačních výborů by vyžadoval masivní investice a dlouholetou koordinaci sportovních federací.
Jenže jako vznikla Paralympiáda nebo Gay Games, může samostatná soutěžní platforma pro transgender nabídnout nejvyšší celkový užitek: bude chránit integritu stávajících ženských a mužských divizí a zároveň bude moci poskytovat důstojný prostor pro realizaci všech atletů.
Pojďme to zkusit - pro začátek v nejrozšířenějších sportech: fotbalu a tenise. A nebo je téma tak nicotné, že není potřeba o transgender sportu vůbec uvažovat? Co si o tom myslíte?
Teď docela užasle čučím: kde se vzal ve mně liberál?
Anketa:
