Hlavní obsah

Morava má vlastní Stonehenge. Uhodnete jeho stáří?

Foto: Jan Bíža, vlastní foto

Kamenný kalendář (často nazývaný také jako „moravské Stonehenge“) leží u obce Ostrovánky nedaleko Kyjova v Jihomoravském kraji.

Článek

Jedná se o zajímavou stavbu tvořenou 16 pískovcovými menhiry uspořádanými do kruhu se symbolickým kamenným stolem uprostřed. Čtyři nejvyšší kameny v kruhu určují světové strany a zbývajících dvanáct symbolizuje jednotlivé měsíce v roce.

Anketa

Uhodnete stáří „moravského Stonehenge“?
2000 let
0 %
1000 let
0 %
30 let
0 %
zhruba 1 rok
0 %
Celkem hlasovalo 0 čtenářů.

Tento novodobý megalitický monument nechal postavit Josef Kouřil - rodák z nedalekých Bukovan - společně se svou ženou Zdenkou. Stavba byla slavnostně dokončena 16. dubna 2025 jako dar současným i budoucím generacím. Moravský Stonehenge na mapy.com

Foto: Jan Bíža, vlastní foto

Kamenný kalendář

Toto místo nebylo vybráno náhodně. Tři nezávislí senzibilové označili tuto lokalitu jako mimořádně silný energetický bod. Zemská energie zde proudí ve směru proti hodinovým ručičkám a díky uspořádání do kruhu se násobí. Pobyt na tomto místě pozitivně působí na fyzickou i emoční pohodu.

Foto: J. Bíža, vlastní foto

Moravský Stonehenge

Skutečný Stonehenge se nachází na Saliburské pláni přibližně 13 km severně od městečka Salisbury a vznikl mezi lety 2 300 a 1 900 př. n. l. (samotné vaky vznikly ještě mnohem dříve).

V Česku máme ještě několik míst, kterým se přezdívá „české Stonehenge“, která sloužila - nebo jsou takto interpretována - jako pravěké astronomické observatoře či sluneční kalendáře. Některá z nich jsou prokázané pravěké stavby, jiná jsou novodobé repliky postavené podle starých principů. Tady jsou nejznámější z nich:

1. Kounovské kamenné řady (okres Rakovník)

Jde o nejznámější a největší megality v Česku. Na náhorní plošině Rovina nedaleko Kounova se táhne 14 rovnoběžných řad složených z více než 2 000 křemencových balvanů. Řady směřují téměř přesně ze severu na jih. Podle astronomických měření mohly sloužit jako obří pravěký kalendář k určování rovnodennosti a slunovratu, což bylo klíčové pro zemědělství. Dva největší kameny nesou jména Pegas a Gibbon. Dodnes se vědci přou, zda jde o dílo Keltů, nebo mnohem starších kultur.

2. Rondel v Praze-Vinoři

Ačkoliv nejde o stavbu z obřích kamenů, ale o soustavu kruhových příkopů a dřevěných palisád z doby neolitu (staré kolem 7 000 let), jeho funkce byla stejná jako u Stonehenge. Kruhová svatyně o průměru přes 50 metrů měla vstupy orientované podle světových stran a pohybu slunce. Sloužila jako společenské, kultovní a kalendářní centrum.

3. Megalitický kruh v Holašovicích (okres České Budějovice)

Toto je příklad novodobého „českého Stonehenge“, které ale stojí na energeticky zajímavém místě a respektuje astronomické zákonitosti. Kruh z 25 obřích žulových balvanů z okolí Blanského lesa postavil v roce 2008 místní nadšenec Václav Jílek. Uprostřed stojí tzv. královský kámen. Stavba je orientována podle slunovratů a přitahuje především zájemce o psychotroniku a keltskou kulturu.

Foto: Jindřich Bíža, vlastní foto

jeskyně Býčí skála

4. Křtiny a Býčí skála (Moravský kras)

Silné stopy pravěkého kultu slunce a kalendáře se vážou také k jeskyni Býčí skála a okolí Křtin. Nálezy z doby halštatské (např. slavný bronzový býček) dokazují vyspělé astronomické a rituální znalosti tehdejších obyvatel.

5. Kamenné kruhy v Klentnici na Pálavě

Na úpatí Pálavy (nedaleko Sirotčího hrádku) se nachází soustava několika kamenných kruhů a menhirů. Jde o novodobou, ale velmi působivou instalaci z místního vápence, která volně navazuje na keltskou tradici v této oblasti.

6. Menhir u Klobuk (Zkamenělý pastýř)

Nejde o celý kalendář, ale o nejvyšší a nejznámější český menhir (3,5 metru vysoký). Podle některých badatelů tvořil v minulosti součást většího kamenného kruhu, který sloužil jako sluneční hodiny a kalendář - při pohledu z určitých míst ukazoval východ slunce při slunovrat.

Zajímavým faktem je souvislost mezi menhirem a horou Říp, kterou od kamene můžete zahlédnout. Pozorováno od Pastýře vychází Slunce ve dnech 30.4. a 13.8 přímo za Řípem, tedy přesně na významné keltské svátky Beltine a Lugnasad.

Zdroje:

další odkazy v textu

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz