Článek
Hrad byl pravděpodobně založen ve 2. polovině 13. století rodem Wehingenů na dvou vápencových skalách, které od sebe dělí hluboká rokle. Po vymření rodu se stal v roce 1305 majetkem krále Václava III., a od roku 1310 patřil Lichtenštejnům, kteří ho pak vlastnili přes dvě století.
Sirotčí hrádek
Po nich ho pak držel rod Ditrichštejnů, ale kolem poloviny 16. století byl hrad zřejmě opuštěn a proměnil se v ruiny. V roce 1590 se připomíná jako pustý. Z původního hradu se dodnes zachovala zeď s jedním okénkem na jižním skalisku, která má 8 metrů výšky a je tlustá 2,5 metru, a pak turisty obdivovaná „cisterna na vodu“.
Sirotčí hrádek
Sirotčí hrádek je jednou z nejpěknějších a nejromantičtějších volně přístupných hradních zřícenin, a pokud se do kraje pod Pálavou vypravíte v létě, může se obec Klentnice stát výchozím bodem vašeho celodenního výletu na Pálavu. Trasa vede z Klentnice na nedaleký Sirotčí hrádek a od něj pak k pět kilometrům vzdáleným Děvičkám, další volně přístupné zřícenině zeměpanského hradu nad vinařskou obcí Pavlov.
Sirotčí hrádek - pohled k Pavlovských vrchům
Sirotčí hrádek byl postaven na vápencovém podloží
Sirotčí hrádek - pohled na Pálavu
K Sirotčímu hrádku se váže pověst o rytíři Čičosovi, který prý patřil k řádu templářů a na hradě působil jako kastelán. Když se mu měl narodit syn, přišel Čičosovi povolávací rozkaz jeho řádu, který Čičos kvůli narození syna odmítl.
Krátce na to se na hrad dostavil komtur, kterého Čičosova žena Růžena požádala, aby šel nově narozenému dítěti za kmotra. Podle tradičního zvyku jméno dítěte vybírá právě kmotr. Komtur nabídku přijal a dal dítěti jméno Orphanus („sirotek“).
Po narození dítěte dal komtur popravit Čičose za zradu řádu a učinil tak Orphana skutečným sirotkem. Poté nechal popravit všechny obyvatele hradu (až na jednoho), zatímco vdově po Čišosovi puklo srdce žalem. Komtur z hradu odjel a Orphana vzal s sebou.
Ten když se po letech na hrad vrátil, nalezl tam jediného člověka - starce, kterému se kdysi podařilo uniknou komturovu hněvu.
Když mu stařec převyprávěl, co se tehdy s jeho rodiči stalo, Orphanus zešílel a od té doby má po nocích jezdit na koni z hrádku na nedaleký vrch Turold.
