Článek
Jeskyně Býčí skála se nachází asi 5 km severovýchodně od Adamova u Brna v hlubokém Křtinském údolí a je součástí stejnojmenné národní přírodní rezervace, která je v chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Údolím vede naučná stezka „Josefovské údolí“, kterým protéká Křtinský potok (MAPY.CZ)
V CHKO Moravský kras bylo doposud zmapováno více než 1000 jeskyní; z nichž jen 5 bylo zpřístupněno veřejnosti. Na tomto místě je potřeba říci, že Býčí skála (fotogalerie) mezi ně nepatří, a veřejnosti je zpřístupněna pouze výjimečně několikrát do roka. Býčí skála se svými 13 km podzemních chodeb je po Amatérské jeskyni (více než 30 km chodeb) druhým největším systémem Moravského krasu, největší a nejvýznamnější krasové oblasti České republiky. Pro výjimečné přírodní hodnoty byly 2/3 území zařazeny do sítě evropsky významných lokalit Natura 2000.
První zmínky o Býčí skále se objevují z roku 1663. Svou návštěvou ji poctil i císař František II. a jeho žena Marie Terezie v září roku 1804, tedy rok před Bitvou tří císařů u Slavkova. Oba prý, na přání Marie, která věřila v magické síly ukryté v Býčí skále, dokonce přespali jednu noc na zemi v písku v útrobách jeskyně.
impozantní 50 m vysoká skalní stěna
Celosvětovou proslulost Býčí skále dodal až nález hrobu halštatského velmože z 5. stol. př.n.l., ve kterém bylo nalezeno na 40 zohavených kosterních pozůstatků, které dokládaly akt masového rituálního obětování.
Hrob objevil v roce 1872 archeolog Jindřich Wankel („otec moravské archeologie“), a podnětem k zahájení jeho průzkumu byl předchozí nález v předsálí jeskyně - unikátního bronzového býčka (foto), nesoucího na sobě stopy svědčící o dovednosti lidí pracovat s novým materiálem té doby.
„Objevitel jej interpretoval jako pohřeb halštatského velmože, kterého na cestě do záhrobí doprovázelo nejen množství obětin, ale i krvavých lidských obětí. Leželo tam ve všech možných polohách přes 40 lidských koster se známkami násilné smrti, z nichž mnohým chyběla hlava či končetiny. O krutém, ale zřejmě rituálním nakládání svědčily i dvě uťaté ženské ruce, bohatě zdobené zlatými prsteny a bronzovými náramky, a polovina lidské lebky, užívaná snad jako číše.“ (zdroj: místní informační tabule)
První zmínky o Býčí skále se objevují z roku 1663
Jedna z pověstí o Býčí skále říká, že v ní údajně žil mohutný býk, kterého bylo možno v okolní krajině i zahlédnout. Někdy se stalo, že býk sešel do vesnice, kde nahlížel okny do světnice. Říkalo se, že pokud byl v domě zrovna narozený syn, bude obdarován býčí silou. Byli i tací, kteří se býka pokusili sledovat. Avšak poté co zamířil do jeskyně, všem se ztratil a dobrodruzi začali v podzemním labyrintu bloudit, dokud zde nenalezli smrt. Po nějaké době se přeci jen jednomu odvážlivci podařilo býka chytit za rohy. Ten jej pak odvedl hluboko do jeskyně, kde mu naznačil, kde má kopat. Zde nalezl dvě bečky plné dukátů, které tu po okolních vsích loupil pověstný loupežník, který byl za trest proměněn v býka. Mládenec polovinu rozdal a druhou si nechal. Tím měla být zlodějova duše vykoupena a býk se tu již nikdy neukázal.
V přilehlém i vzdálenějším okolí Býčí skály lze pak navštívit další turisticky velmi atraktivní místa. Ať už jde o přírodní jeskyni Kostelík (fotogalerie), která je od Býčí skály vzdálena po naučné stezce „Josefovské údolí“ vedoucí k jeskyni Výpustek asi 200 m, Starou huť v Josefově, poutní kostel ve Křtinách, propast Macochu, jeskyni Balcarku, a množství dalších menších volně přístupných jeskyní v Údolí Říčky.
Anketa
Zdroje:
WIKIPEDIE https://cs.wikipedia.org/wiki/Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A1_krajinn%C3%A1_oblast_Moravsk%C3%BD_kras
BYCISKALA.CZ https://www.byciskala.cz/MaRS/index.php
MOJEBRNO.JECOOL.NET https://mojebrno.jecool.net/
