I Brno má, stejně jako Praha, svoji Bílou horu, na které se bojovalo

Zatímco mnohem známější Bílou horu v Praze proslavila bitva z období třicetileté války v roce 1620, na brněnské se udála méně konfliktní záležitost, i když významná. Jaká, to případnému návštěvníkovi prozradí Památník založení dělnického hnutí, který se nalézá na jejím vrcholu.

Památník tu stojí na připomínku demonstrace, která se na tomto místě konala v roce 1893, kdy zde brněnští textilní dělníci manifestovali za všeobecné volební právo a lepší pracovní podmínky. Demonstrace se konala rok poté, co v roce 1892 lehly popelem dvě veliké přádelny - Kavkova na Bratislavské ulici, která stála život 4 hasiče, a Löw-Beerova v ulici Měšťanské, kde pracovalo přes 500 dělníků.

Proletariát vedl sociálně demokratický politik a novinář Josef Hybeš. I když policie akci zakázala, nebyla schopna zabránit účasti desetitisíců lidí. Tehdy policie zranila mnoho dělníků a 80 jich bylo pozatýkáno.

Stejně jako o Stránské skále, i o Bílé hoře kolují legendy. Prý se v jejím nitru ukrývají tajné chodby, podobné těm v lomu na Hádech. Co je však doložené, že její vrchol posloužil za 2. světové války německé armádě k vybudování několika pozorovatelen, sloužících k monitorování spojeneckých náletů na průmyslové oblasti východního Brna.

Přestože vrch není nijak vysoký, za pěkného počasí se z jeho západní strany odkrývá široce otevřený výhled na město. Ze severní strany Bílé hory na kopec nad poliklinikou Viniční a sídliště Vinohrady, sídliště Líšeň (a vrch Hády nad ním), z východní strany pak na areál Zetoru a ZKL, městskou spalovnu SAKO, a za ní na Stránskou skálu.