Článek
Je obecně známé, že lidové tradice spojené s koncem dubna a květnem (například pálení čarodějnic) vychází z oslav keltského svátku Beltain a jarní rovnodennosti. Měsíc květen je vnímán jako měsíc lásky a plodnosti, a po zimě se probouzející přírody. Ostatně právě stavění májek symbolizuje vítězství jara nad zimou, stejně jako tradice vhazování hořící bohyně smrti „Morany“ do vodního toku.
Rozkvetlé třešně ve Vranové u Křetínské přehrady
Odedávna se také věřilo na magickou sílu probouzejících se stromů: čerstvě rozkvetlý strom má údajně v sobě nést životodárnou energii, která se skrze polibek přenese na ženu. No ale tím hlavním motivem tohoto zvyku je lidová pověra, že žena, která nebude na prvního máje políbena pod rozkvetlým stromem, do roka „uschne“. Ztratí prý svou krásu, plodnost a vitalitu.
A proč se právě třešeň stala dominantním stromem pro líbající se dvojice? Díky své vizuální kráse a dostupnosti i v městské zástavbě. 1. květen jako „svátek zamilovaných“ zafixovaly u nás hlavně verše Karla Hynka Máchy: „Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas.“
Kvůli globálnímu oteplování najít rozkvetlou třešeň na 1. máje je problém, většina třešní už odkvetla
Zatímco na venkově se udržovaly tradice jako stavění májek nebo průvody, lidé ve městech si až ve 20. století vytvořili vlastní, poněkud romantičtější verzi oslavy jara. Kroniky z 19. století totiž tradici „polibků pod rozkvetlou třešní“ nikde nezmiňují.
Bohužel, v posledních letech jsme svědky rychlejšího nástupu teplejších jarních dní, a tak květy třešní zpravidla do 1. máje nevydrží. Mnozí pak musí hledat alternativní řešení. Máte nějaké? A můžeme ho slyšet?
Anketa
Jaro je prostě krásné
Příroda včelám nabízí bohaté menu
Bez patosu: zemský ráj to napohled!
vlastní autorský text a fotografie
