Článek
Tou největší dezinformací dneška je to, že ke konci druhé světové války Rudá armáda v podstatě svým postupem na Berlín sledovala výhradně Stalinovy cíle, tj. expanzi komunismu do střední Evropy a porobení středoevropských národů. Je dobře slyšet na ĆT24, že koncentrační tábor Terezín osvobodili Rusové a ne Marťané. V rámci dnešní rusofobie by toto tvrzení nebylo až tak nereálné. Druhou největší dezinformací je to, že Rusové a Němci rozpoutali 2. světovou válku společně na základě paktu Ribbentrop – Molotov.
Popis historie není (a nemůže být) nikdy objektivní. Historie je od věky věků ohýbána vítězi a vždy je psána tendenčně v jejich prospěch. Málokdo chce jít při uvažování o příčinách do hloubky, většinou vynáší rychlé soudy na základě posouzení až důsledků. Mnoho lidí záměrně upřednostňuje jedny informace a zamlčuje nebo popírá jiné. Kdo si dnes vzpomene, že naše Těšínsko v roce 1938 vojensky obsadili a anektovali Poláci? Kdo dnes hovoří o tom, že kromě Rusů nás přijely v roce 1968 okupovat také další státy – Polsko, Maďarsko, Bulharsko a NDR? Za všechno zlé, co se u nás stalo, přece může Rus, a hotovo.
Z historie, jejíž popis je sám o sobě pokřiven, mnozí vybírají jen to, co se jim hodí. A tím ji pokřivují ještě víc. Tak moc, že se někteří mladí lidé ptají těch starších „Jak jste v tom komunismu mohli žít? To muselo být strašné. Horší než v koncentráku“.
Strašné je, a opravdu je to mé hluboké přesvědčení, že někteří naši občané, kteří se bohužel dostali do politiky nebo do státní správy, postupně svým výroky a činy dlouhodobě přispívali k přesvědčení politických špiček v Kremlu (ano, chcete-li Putina, Lavrova a dalších), že střední Evropa je „málo vděčna svým osvoboditelům“ , že se pokouší „přepisovat historii“ a že se snaží poškozovat Ruskou federaci. Samozřejmě, že tyto procesy probíhaly i jinde, nejen u nás v Česku. Jen pro připomenutí.
Asi většina čtenářů si ještě vzpomene na přetírání pražského tanku na růžovo krátce po revoluci, na odstraňování pomníku maršála Koněva v Praze před několika lety, při kterém se angažoval radní Kolář, na sprejování mnoha pomníků rudoarmějců po celé naší republice (pokud tedy nedošlo úplně k jejich odstranění). Upamatuje se na přejmenovávání ulic a náměstí, i stanic pražského metra, jejichž název nějak souvisel s Ruskem. Na potlačování významu úlohy, kterou sehrála Rudá armáda během 2. sv. války, a naopak zveličování přínosu Vlasovců (kteří bojovali pod německou armádou). Na mnohé provokace starosty Řeporyjí (Pavla Novotného, syna známého baviče Petra Novotného) na toto téma, nebo na jeho trapné vystoupení pro celostátní ruskou televizi Russia Today, které muselo u Rusů nutně vyvolat pocit, že co Čech, to entita se sníženou inteligencí. Totiž, pokud se tak vyjadřuje zvolený starosta, jaké IQ a jaké smýšlení o Rusku mají asi potom lidé, kteří ho zvolili?
Válka na Ukrajině nepřišla jen kvůli Euromajdanu 2013-2014 nebo kvůli tomu, že Rus „ukradl“ Ukrajincům Krym (2014), či kvůli údajné existenci nacionalismu na Ukrajině nebo útlaku ruské menšiny. Kořeny zla bývají hlubší, v tomto případě širší. Za válku na Ukrajině může každý stát svým malým drobným dílkem a nemůže se z toho nijak vyvinit. Svým dílkem za ni může dokonce i sama Ukrajina, svým drobným dílkem Česko.
Článkem se nijak nesnažím omlouvat brutální ruskou okupaci Ukrajiny. Putin je pro mne usvědčeným lhářem od té doby, kdy jeden den veřejně ve svém projevu v televizi prohlásil, že Rusko nenapadne vojensky Ukrajinu, a za tři dny už pochodovala jeho vojska na Kyjev. Jen se snažím říct: zkusme být k sobě upřímní a přiznat si, že jsme také dělali nějaké chyby, které mohly mít vliv na vnímání Ruska v Evropě.
Stejně jako se moře skládá z mnoha malých kapek, i velké zlo se rodí ze spousty těch menších.