Článek
Jde o bývalý městský šlechtický palác Chlumeckých (Brňané ho znají též pod názvem „Anenský“), který zde stojí od roku 1845, a který se stal o 22 let později místem setkávání českých a německých dělníků a živnostníků v organizaci nazvané „1. brněnský pěvecký a čtenářský kroužek pro dělníky a živnostníky“.
pamětní deska dělnického spolku
Třípodlažní objekt stojí pravděpodobně na místě původních snad až čtyř měšťanských domů, které lemovaly jednu z odedávna nejrušnějších obchodních ulic města Brna. Není divu, vždyť Česká ulice leží v jiho-severní ose původního středověkého opevnění města, která byla dána na jihu Židovskou branou a na severu branou Veselou. Obě městské brány, které byly součástí středověkého opevnění zanikly počátkem 19. století v době napoleonských válek na Moravě, stejně jako těch pár měšťanských domů, na jejichž půdorysu se palác Chlumeckých nalézá.
palác Chlumeckých před rekonstrukcí
Historická budova paláce, která je chráněna jako kulturní památka České republiky, prošla v letech 2013-2014 nákladnou rekonstrukcí soukromého investora, a v místech, kde se setkávali čeští vlastenci (v přízemí domu byla známá Brichtova kavárna), byly otevřeny moderní obchodní prostory.
Stojí za připomenutí, že v budově tohoto paláce sídlila v letech 1907 až 1942 redakce Lidových novin, ve které pracovali známé brněnské osobnosti, například Rudolf Těsnohlídek, Eduard Bass, Jiří Mahen a nebo S.K. Neumann.
Redakce Lidových novin se zde stala svědkem Těsnohlídkova pokusu o sebevraždu. Autor známé bajky o Lišce Bystroušce totiž trpěl silnými depresemi a neustále se obával o své pracovní místo v novinách. Proto vzal 12. ledna 1928 revolver a pokusil se o sebevraždu – nemířil však dobře a pouze se postřelil. Z redakce byl odvezen do nemocnice na Žlutém kopci, kde svému zranění podlehl. Druhý den si po vyslechnutí zprávy o manželově smrti vzala život i jeho žena Olga, která se doma otrávila svítiplynem…
Rudolf Těsnohlídek zemřel zhruba o osm let později, co se dvěma přáteli nalezl v bílovických lesích opuštěné a téměř zmrzlé děvčátko Lidušku. Právě tato událost, spojená s jeho sociálním cítěním (pocházel ze „snížené“ rodiny pohodného od Čáslavi), ho zřejmě přivedly k myšlence založit tradici vánočních stromů a sbírek pro chudé děti.
Zdroje:
https://www.kava-online.cz/kava-obecne/historie-kavaren/brnensky-kavarnik-vedl-podnik-ve-vidni/
