Článek
Jeden ze zajímavých kamenných křížů se nachází v lokalitě „Krchůvek“ na Zlaté hoře, poblíž silnice vedoucí z obce Prace na jihomoravské Křenovice. Samotný vrch kopce nabízí krásné výhledy do širokého okolí Slavkova a Brna. Pamětní místo tvoří alej na jejímž konci je shluk různých kamenů. Největší pozornost upoutá kamenný kříž, tělem hluboce zanořený do moravské země. Historie tohoto kamene je velice zajímavá.
Místní kamenný kříž, nazývaný též „Cyrilometodějský“, jehož pojmenování vzniklo až ve druhé polovině 19. století, je dokladem z doby byzantské misie. Tako myšlenka byla podporována i tím, že kříž byl původně nakloněn k východu a lidé tento jistě náhodný sklon vysvětlovali tím, že ukazuje k Velehradu, odkud přišli soluňští bratři Cyril a Metoděj.
Takové kameny nebo kříže byly v 15. až 16. století (a mnohdy i později) stavěny jako součást trestu v místech přepadení viníkem, například vrahem, na usmíření viny. Od toho také dostaly název „smírčí kříže“ nebo kameny. Zpočátku byly stavěny jenom holé kameny bez nápisu a nebo kameny ve tvaru kříže. Později je na ně vytesán nápis s popisem událostí a pokáním, nebo je tam vytesán vražedný nástroj. Některé byly opatřeny jen letopočtem, některé však zůstaly němé. Jsou to památníky označující události, které vzrušovaly lidskou mysl, aby zachovaly místo i děj v paměti dalším pokolením.
Například ke kříži na Zlaté hoře se pojí pověst, že na místě kde stojí, byla dříve mez. Právě na ní prý splašený kůň usmrtil dívku, která zde žala trávu.

shluk kamenů na Zlaté hoře u Křenovic
Pravděpodobnější ale je, že kříž mnohem spíše působil jako orientační bod v krajině a označoval důležitou křižovatku, nejkratšího spoje Litevské cesty na Brno, která nedaleko něho vedla. Tato cesta je dokonce písemně doložena z doby vlády Lucemburků ve 14. století, kdy nastal rozmach obchodování. Byla až do vybudování železnice a doby, kdy převládla automobilová doprava, nejfrekventovanější spojnicí, třeba že byla převážně cestou polní.
Ať už je tomu jakkoliv, tento kříž, stejně jako stovky dalších, je vzácnou památkou, a nejstarším svědkem naší minulosti. Proto bychom tyto svědky minulých dob měli opatrovat a mít je v úctě.
Nedaleko Krchůvku, za obloukem silnice, se nachází další pietní místo, určené obětím dvou přetěžkých období. O něm někdy příště.