Hlavní obsah
Názory a úvahy

Příště víc objektivity, prosím!

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Jindřich Bíža, volně šiřitelné foto na PIXABAY.COM

Trojice, která významnou měrou poznamenala dějiny 20. století

Nechci oponovat autorovi článku „Prý bylo za komunistů lépe “ za každou cenu. A už vůbec ne dělat obhájce předlistopadovému režimu.

Článek

Ale vadí mi, když autor píše o předlistopadové době a neříká o ní celou pravdu, a to jen proto, aby náhodou nepřinesla nějaké ty politické body dnešním komunistům. A to mne namíchlo natolik, že se musím ozvat.

Nesdílím jeho svaté přesvědčení, že předlistopadový a nynější politický režim lze spravedlivě poměřovat pouze srovnáním kupní síly obyvatelstva tehdy a teď. Takové srovnání je zjednodušující a hlavně – zkreslené.

Pisatel článku například dokladuje dnešní vyšší životní úroveň argumentací o plných nákupních košících. A píše, že se za komunistů „nenakupovalo“, ale „shánělo“. Tento argument není úplně fér. Kolik je takových, co si mohou denně dovolit plný nákupní koš?

Jistě uznáte, že by bylo absurdní tvrdit, že „všichni Češi jsou určitě fotbaloví fandové, protože fotbalové stadiony jsou pořád plné lidí“. Co na tom, že spoustu lidí fotbal vůbec nezajímá? Prostě argumentovat přecpanými košíky je stejně absurdní, jako plnými fotbalovými stadiony.

Navíc, pohled na překypující nákupní koše, které si může denně dovolit 10, možná 15% obyvatelstva, přece nic nevypovídá o tom, jak nakupuje zbytek lidí.  A jen dodávám, že ty, kteří dnes mají hluboko do kapsy, vůbec nezajímá, že je v obchodech konečně zboží, které se dalo do roku 1989 koupit jen na „Západě“ a nebo v Tuzexu.

Jediným rozhodujícím kritériem při srovnávání předlistopadového a dnešního režimu musí být to, jak se občanovi v tom kterém systému žije. Zda špatně, dobře, nebo stejně. Jakou má radost ze života, jak často a intenzivně zažívá pocity štěstí. Nebo beznaděje, chcete-li.

Jednou ze silně znepokojujících věcí je dnešní setrvalý nárůst počtu mladých lidí trpících depresemi. Národní ústav duševního zdraví provedl ve spolupráci s Českou školní inspekcí tzv. „Národní monitoring duševního zdraví žáků na základních školách v České republice“. Výsledky ukázaly, že 4 z 10 oslovených žáků reportují známky středně těžké až těžké deprese. Skoro polovina mladých dospělých se pak potýká s pocity vyhoření.

Dalším strašákem je fakt, že přibývá žen alkoholiček a zvyšuje se počet lidí závislých na drogách, a to už od dětství. Na místě je otázka: co je to za stát, který dlouhou dobu umožňuje prodejcům v kamenných obchodech prodávat našim dětem a vnukům želatinové gumové medvídky s obsahem silné drogy, byť o tom dlouho věděl? Totéž se týká prodeje silných energetických nápojů dětem, přestože odborníci před jejich konzumací dětmi varují delší čas. Ještě jedna otázka: jak zdravá a výkonná bude jednou společnost, ve které je značné množství psychicky labilních lidí?

Zaujal mne též ještě jeden článek, vyšel nedávno na Seznamu. V něm autor píše, že ceny zboží a služeb za nového režimu stouply třeba o 100%, ale že platy ještě násobně více. Takže si nemáme na co stěžovat. Buď neumím počítat já, nebo pisatel článku. Počítejme. Cena družstevního bytu 3+1 byla v letech 1980 až 1985 kolem 60 000 Kčs (tedy spíše cena tzv. „dekretu“ na byt), dnes je to nad 7 000 000 Kč (ve velkých městech i mnohem víc, například v Praze 2 Vinohrady stojí takový byt až 28,5 milionu Kč). To je víc než stonásobné zvýšení. Platy se však zvýšily ze cca 4 000 Kčs na dnešních asi 40 000 Kč. To je zvýšení desetinásobné.

Pro porovnání ještě uvádím ceny nájmu bytů v roce 1970 a v roce 2014 (v roce 2024 by byly rozdíly kvůli cenám energií ještě mnohem větší): „Za socialismu se ceny nájemného za byt pro dělníky s rodinou pohybovaly kolem 5 procent až 10 procent z platu (cukrovar v Němčicích – podnikový byt 100 Kč, nepodnikový byt ve městě Brno - nájem bytu bez inkasa 200 Kčs, s inkasem 280 Kčs). V kapitalismu, tedy v roce 2014 se ceny nájmů pro dělníky s rodinou už pohybují kolem 30 procent až 70 procent z platu (dělník v menším městě z platu 12.000 Kč zaplatí 6.500 Kč až 8.000 Kč). V Praze může mít dělník výplatu kolem 25.000 Kč, zato položka nájemného se pohybuje kolem 14.000 Kč a výše. Cena vlastního nového bytu v roce 1970 nepřesáhla 24.000 Kčs až 30.000 Kčs.“

O cenách vodného a stočného a energii psát raději nebudu. Cena vody stoupla tisícinásobně.

Zábavný kvíz: jak si pamatujete na staré ceny za komunistů?

Kde mají starší lidé, zvlášť ti, co ztratili své životní partnery, vzít po zaplacení energií ještě peníze na léky a jídlo? A to se v médiích rozehrávají hry, že důchodci jsou nemakačenkové, kteří si neustále stěžují, přestože dostávají pravidelně valorizovaný důchod, zatímco „obyčejný poctivý pracující, odvádějící daně“ nedostane ve svém platu přidáno ani na pokrytí roční inflace.

Za komunistů se říkalo, že „zaměstnanci předstírají, že pracují, a zaměstnavatel předstírá, že je platí“. I kdyby to byla pravda, dnes se člověk může udřít k smrti, a stejně mu po zaplacení hypotéky a dalších poplatků na život moc nezbude. V mnohých firmách je to tak, že „zaměstnanci už nepředstírají, že pracují, naopak makají jak otroci, a zaměstnavatel stále předstírá, že je platí“. Nebo si opravdu někdo myslí, že taková pokladní v  českém Lidlu má menší produktivitu, než její kolegyně v Německu?

Ještě bych mohl zmínit téma „doktoři a všimné“. Tvrdit, že v polistopadovém zdravotnictví došlo k úplnému vymýcení úplatků, a že doktoři před operacemi (například kyčelních kloubů) od pacientů čekajících na operaci nic neberou. Že žádné obnosy ve výši 5 až 15 000 vzduchem nelétají. Nenapíšu, nejsem lhář.

Po přečtení článku to vypadá, že patřím mezi notorické stěžovatele. A že bych si určitě přál návrat bývalého režimu, když používám takovéto argumenty. Nikoliv, ve straně s „vedoucí úlohou“ jsem nikdy nebyl, rád na něj nevzpomínám, myslím, že dnešní svobodný svět se s tím nesvobodným vůbec nedá srovnávat. Návrat bolševiků k moci bych si opravdu nepřál.

Co bych si ale přál, je víc objektivity. Vždyť pravdivé údaje se dají vždy nakonec nějak dohledat. Tak milí autoři, nedělejte ze sebe a ze svých čtenářů hlupáky .

Anketa

Žije se vám dnes lépe ?
ano
38,9 %
spíš ano
33,3 %
stejně
5,6 %
spíš ne
22,2 %
ne
0 %
nemohu posoudit
0 %
Celkem hlasovalo 18 čtenářů.

Zdroje:

https://medium.seznam.cz/clanek/qizy-za-komunistu-jsme-se-nemeli-lepe-dnes-si-za-mzdu-poridite-vice-nez-pred-rokem-1989-32210

https://www.prozeny.cz/clanek/zdravi-a-zivotni-styl-rok-pro-dobro-pribyva-zen-alkoholicek-a-zvysuje-se-vek-lidi-zavislych-na-drogach-pomaha-jim-neziskovka-magdalena-95999

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-stale-vice-mladych-lidi-se-potyka-s-priznaky-deprese-252311?noredirect=1

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-dusek-desitky-tisic-deti-resi-vazne-psychicke-problemy-a-pribyva-jich-40487002

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/vyvoj-cen-najmu-za-komunismu

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz