Článek
Na druhé straně se ve stejném prostoru objevuje kategorie „lepších lidí“ a „slušnější části společnosti“. Co vlastně používání těchto nálepek vypovídá o lidech, kteří je používají? Především to, že jejich mantrou je „dichotomické myšlení“. Co tento termín znamená?
Jde o mentální zkratku, při které je realita rozdělená do dvou přímočarých - proti sobě stojících - kategorií, jako je například: Dobro versus Zlo, Moudrost versus Hlupáctví, Vlastenci versus Zrádci nebo Lepšolidi versus Dezoláti.
Složitý svět vyžaduje námahu při zpracování informací a černobílé vidění světa nabízí rychlé, pohodlné a psychologicky uklidňující řešení. Jakmile je oponent zařazen do škatulky „nepřítele“, není třeba naslouchat jeho argumentům ani přemýšlet nad tím, co ho k jeho názorům vede.
Slova mají obrovskou moc. Výrazy jako „šváb“ nebo „dezolát“ neslouží k popisu reality, ale k jejímu utváření.
Použitím výrazů z oblasti škůdců „nálepkáři“ podvědomě snižují lidskou důstojnost druhého: pokud je oponent označen za morálně či intelektuálně méněcenného, automaticky je diskvalifikován jakýkoliv jeho argument, aniž by bylo potřeba na něj věcně reagovat. Nálepkování dává autorovi pocit morální nebo intelektuální převahy („já jsem ten rozumný a kultivovaný, oni jsou ti špatní“).
Lidský mozek je evolučně nastaven na kmenové chování. Potřeba patřit do nějaké skupiny s sebou často nese vymezování se vůči skupině jiné. V momentě, kdy se politika stane otázkou identity a nikoliv diskuse o řešení konkrétních problémů, přestává záležet na faktech. Důležitá se stává loajalita ke kmenu.
Nálepkování funguje jako odznak příslušnosti: dávám tím svému okolí najevo, na které straně barikády stojím.
Nejhorší je, že předčasné odsouzení a škatulkování lidí s odlišným názorem vede k úpadku demokratické kultury: Pokud se lidé vzájemně nálepkují, mizí prostor pro kompromis a hledání společné řeči. (Co se týče politiků a politických stran: Opozice přestává být konstruktivní politickou mocí, ale destruujícím politickým prvkem, a vládnoucí strany předvádí jen aroganci moci).
Agresivní nálepkování často vede k tomu, že se nálepkovaná skupina ještě více opevní ve svých postojích a utvrdí se v pocitu ublížení.
Suma sumárum: Používání dehonestujících nálepek není projevem intelektuální převahy, ale spíše dokladem podlehnutí kognitivním zkratkám, černobílému vidění a kmenové nevraživosti.
