Hlavní obsah

Stalo se před Listopadem 1989: Pokusy Božského Káji o emigraci na Západ

Foto: David Sedlecký / Wikimedia / Public domain

Před listopadem 1989 se Karel Gott pokusil dvakrát o emigraci. Poprvé jako nezletilý hoch.

Jen málokdo ví, že náš nejlepší zpěvák osobně nijak „nemusel“ komunistický režim, který ho – podle některých - prý značně protěžoval. Tehdejší režim neměl rád od svého útlého mládí.

Článek

Už jako čtrnáctiletý kluk se totiž snažil společně se svým spolužákem dostat přes NDR na kapitalistický západ. Společně vypracovali plán útěku pod krycím názvem „Cesta na Sever“. Bohužel, zřejmě byli oba málo opatrní, a určitě kvůli svému mládí nezkušení, a tak to nemohlo dopadnout jinak, než že byli oba zadrženi státní bezpečností (SNB) při plížení v úseku Cínovec - Zinnwald. Tímto činem malý Karel způsobil svému otci, který byl náměstkem ministra těžkého průmyslu, několik hlubokých vrásek na jeho čele.

Podruhé to bylo v červenci 1971 - tři roky po okupaci Československa Sovětským svazem a jeho vazaly -  po jeho koncertu v západoněmeckém Hamburku, kdy se po vypršení platnosti víza v červenci 1971 s bratry Štaidlovými nevrátili do Československa. K návratu se rozhodli až po ujištění generálního tajemníka KSČ, Gustáva Husáka, že umělci nebudou za plánovanou nelegální emigraci trestáni a budou moci nadále jezdit na zahraniční turné. Ještě předtím však Gott napsal v osobním dopise Husákovi „že si přál normalizaci“.

Moc mu to nepomohlo, protože zpěvák následně čelil tlaku ze strany režimu, který se snažil omezit jeho vystupování a popularitu. Bohužel, změnil se i sám Karel Gott – snažil se více přizpůsobovat požadavkům režimu, což vyvrcholilo nejen jeho podpisem Anticharty – podpisové akce proti disidentům - v roce 1977, ale i jeho politicky angažovaným projevem proti disidentům 4. února 1977 v Divadle hudby. Za to zaplatil částečnou ztrátou důvěry a obliby u svých fanoušků a pěveckých kolegů. Tento krok si později vyčítal až do konce svého života, což uvedl i ve své autobiografii těsně před svou smrtí.

Karel Gott se nakonec rozhodl zůstat v  okupovaném Československu, ale jeho touha po svobodě a možnosti plného uměleckého vyjádření v nepříjemném prostředí tehdejšího totalitního režimu, v něm zůstala. Byl tak jedním z mnoha, kteří se před listopadem 1989 chtěli pracovně realizovat a přitom nechtěli sáhnout k emigraci, kterou brali jako vyloženě krajní řešení.

Anketa

byl Karel Gott nejlepším zpěvákem v historii naší populární hudby?
ano
0 %
ne
0 %
Celkem hlasovalo 0 čtenářů.

Karel Gott byl prostě pěvecký fenomén a jeho zpěv dnes napodobuje několik zpěváků, kteří se ale vehementně brání tvrzení, že by to dělali záměrně. Například Kristián Šebek. Je, či není imitátorem Karlova hlasu? Hlasujte v další anketě.

Anketa

K. Šebek se snaží napodobovat Karla Gotta
ano
0 %
ne
0 %
Celkem hlasovalo 0 čtenářů.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz