Článek
Úplně prvními byli Neil Armstrong a Buzz Aldrin (mise Apollo 11, červenec 1969) a těmi posledními zase Eugene Cernan a Harrison Schmitt (Apollo 17, prosinec 1972). A byl to právě Eugene Cernan, který se stal zatím posledním člověkem, který na Měsíci zanechal lidskou stopu. Vytvořil také rekord co do délky pobytu na Měsíci. Zatímco první lidé na Měsíci strávili jen necelý den, posádka Apolla 17 na něm pobývala více než tři dny.
Protože na Měsíci nefouká vítr a není tam žádná atmosféra ani voda, které by způsobily erozi, stopy všech 12ti astronautů tam pravděpodobně zůstanou miliony let v téměř nezměněném stavu.
Zajímavé je, že na Měsíci doposud nestanula žádná žena ani člověk jiné než bílé pleti. To by však měla změnit právě mise Artemis, která je naplánována na začátek února 2026. Členové posádky Artemis II ale na Měsíci nepřistanou, jen ho obletí a vrátí se zpět. K prvnímu přistání ženy na lunárním povrchu by mělo dojít až v rámci mise Artemis III nejdříve v roce 2027 nebo 2028.
Některé z prvních letů na Měsíc provázely obrovské technické potíže. Například hned u první mise - Apollo XI - došlo k selhání palubního počítače (začal hlásit chyby), a astronauti v tu chvíli netušili, zda se počítač úplně nevypne a oni nenarazí do měsíčního povrchu. Kvůli navigační chybě modul směřoval do kráteru plného balvanů. Armstrong musel převzít ruční řízení a hledat bezpečné místo. V momentě dosednutí jim zbývalo palivo na pouhých 20 až 30 sekund letu. Je hrozné domýšlet co by následovalo, kdyby nestihl manévr včas dokončit …
Lunární modul Apolla 11 na Měsíci
Také posádka druhé vesmírné (Conrad a Bean) musela řešit stresující situace: už při startu ze Země do rakety Apollo 12 dvakrát udeřil blesk, což vyřadilo navigaci. Navíc vinou kosmonauta došlo ke zničení kamery, když její objektiv nechtěně namířil přímo do Slunce. A do třetice: byli první, kdo si stěžoval na extrémní dotěrnost měsíčního prachu, který jim ničil skafandry a ucpával mechanismy.
Největší potíže zažila osádka Apollo 13. Byly takového rozsahu, že hlavním cílem už nebylo dosažení povrchu Měsíce, ale dostat všechny kosmonauty v pořádku „dolů“ zpět na Zem. Po výbuchu kyslíkové nádrže cestou k Měsíci se mise změnila v boj o holý život. Posádka (Lovell, Haise a Swigert) musela využít lunární modul jako „záchranný člun“, bojovat s mrazem, nedostatkem vody a hromadícím se oxidem uhličitým. O této třetí misi na Měsíc byl natočen dobrodružný film Apollo 13.
Problémy zažívala i posádka Apollo 16. Kvůli problémům již na oběžné dráze astronauté Young a Duke málem na Měsíci nepřistáli. Když se jejich modul oddělil od mateřské lodi, objevila se závada na záložním řízení motoru mateřské lodi. Pravidla NASA říkala, že se mají okamžitě vrátit. Nakonec inženýři na Zemi po hodinách napětí rozhodli, že je možné na Měsíci bezpečně přistát.
Náš souputník - Měsíc
Co se týče států, které dosáhly vlastní technikou měkkého přistání na povrchu Měsíce, tak moc jich není, pouze pět: USA (jako jediní i s lidmi), Rusko (dříve SSSR), Čína (první přistání na odvrácené straně Měsíce), Indie (první přistání u jižního pólu v roce 2023) a Japonsko (přistálo se sondou SLIM v lednu 2024)
Mise Artemis II startuje už příští týden.
Anketa
Tématicky příbuzné:
Zakladatelé vesmírných stanic: Na Zemi rivalita, na orbitu spolupráce https://medium.seznam.cz/clanek/jindrich-biza-vesmirne-stanice-souboj-nebo-spoluprace-velmoci-o-ovladnuti-vesmiru-117525
Konec romantiky letních nocí: Nastupuje Starlink https://medium.seznam.cz/clanek/jindrich-biza-konec-romantiky-letnich-noci-nastupuje-starlink-117263
Zdroje:
