Článek
Současný vývoj v Sýrii zaskočil politiky mnoha států. Kladou si otázku, co bylo příčinou tak rychlého a nečekaného pádu prezidenta Asada. Mnozí z nich vidí souvislost s válkou Ruska na Ukrajině. Tvrdí, že Rusko nemá dostatek sil a prostředků, aby mohlo Asadův režim chránit jako doposud. Nemyslím si to. A navíc – nevěřím na náhody.
Domnívám se, že za vítězstvím povstalců v Sýrii byla předchozí domluva velmocí, USA a Ruska. Nejde o žádnou uměle vykonstruovanou konspiraci. Tuto moji domněnku totiž podporují následující fakta.
V posledních dnech se Donald Trump, příští prezident USA, opakovaně vyjádřil, že Ukrajina a Rusko musí co nejrychleji válku na Ukrajině ukončit a dospět k uzavření míru. Ještě krátce předtím z Ameriky začaly probleskovat zprávy, že Zelenskyj musí pochopit, že uzavření míru se neobejde bez územních ztrát Ukrajiny. Zdá se, že ukrajinský prezident, který o nich doposud nechtěl ani slyšet, na ně s největší pravděpodobností nakonec přistoupí. Poučen rčením, že v politice stále platí „nikdy neříkej nikdy“.
Současně v ní platí i „něco za něco“, takže vše do sebe zapadá jako kolečka hodinového strojku: Rusko po dohodě s USA získá východní oblasti Ukrajiny a možná i slib USA, že Ukrajina se nikdy nestane členem NATO (psal jsem o tom zde). Ponechá si také Krym, a výměnou za to ztratí svůj vliv v Sýrii. Tím se mu uzavře jediná přístupová cesta ke Středozemnímu moři. V této oblasti tak dojde k výraznému posílení vlivu Izraele a USA, na úkor Íránu a Ruska.
To, čeho jsme teď v Sýrii svědky, je tedy podle mne předem domluvená divadelní hra mocností, jejíž obsahem je změna globálního uspořádání. A vůbec nic na tom nezmění pro diváky jakoby udivené tváře tvůrců této hry.
