Článek
Pojďme se podívat na ty nejznámější a nejagresivnější vlny veder, kdy se naše země proměnila v rozpálenou výheň a lidé vnímali sálající oblohu jako boží trest.
Léto roku 1540 je považováno za snad nejextrémnější klimatickou katastrofu druhého milénia v Evropě. Podle dobových kronik téměř 11 měsíců nepršelo. Labe i Vltavu bylo možné na mnoha místech (jako i dnes, v roce 2026) přebrodit pěšky. Města zachvátily požáry, a protože po celých Čechách vyschly studně, voda měla tehdy cenu zlata. Voda se stala dražší komoditou než víno či pivo.
O 400 let později přišlo po kruté zimě bezohledné sucho a tropické teploty, které trvaly od května až do podzimu. Tato vlna veder měla obrovský geopolitický dopad. Sucho, neúroda a hrozící hladomor v roce 1947 donutily tehdejší Československo přijmout masivní potravinovou pomoc ze Sovětského svazu. Tento „bratrský krok“ výrazně posílil vliv komunistů a uhladil cestu k únorovému převratu v roce 1948.
Až do konce 20. století byla teplota nad 40 °C na našem území považována za nepředstavitelnou. Vše se změnilo 27. července 1983, kdy u Uherského Brodu naměřili 40,2 °C. Léto roku 1983 přineslo kolapsy z horka a zničenou úrodu, o čemž tehdejší socialistická média referovala jen velmi zdrženlivě.
V novém tisíciletí začala frekvence i síla veder prudce růst: Dne 20. srpna 2012 padl nový národní rekord – 40,4 °C v Dobšicích na Vysočině.
Rok 2015 nepřinesl jen extrémní špičku, ale poprvé i rekordní délku veder. Tropické noci, kdy teplota neklesala pod 20 °C, trvaly celé týdny. Hladina Labe v Děčíně odhalila věky skryté „hladové kameny“ s varovnými nápisy před chudobou.
Nejstarší hladový kámen se nalézá u řeky naproti železničnímu tunelu
Kámen je nejstarší hydrologickou památkou ve střední Evropě. Nese čitelný letopočet z roku 1616 (uvedeny jsou iniciály F. L.)
Je na něm vyryt slavný německý nápis „Wenn du mich siehst, dann weine“ (Spatříš-li mne, plač)
Zatímco v 16. nebo 20. století představovala extrémní vedra výjimečný výkyv za několik generací, dnes se z nich stává pravidelný rytmus českého léta.
Dějiny nás učí, že horko nebylo nikdy jen otázkou nepohodlí, ale fenoménem, který dokázal měnit politiku, hospodářství i samotnou tvář naší krajiny. Někteří pesimisté tvrdí, že příští války se nepovedou kvůli nerostným surovinám, ale kvůli vodě - a také kvůli dobytí území, na kterých se dá ještě přebývat.
To není šíření zprávy, ale nová realita: globální oteplování společně s extrémními vlnami veder se s největší pravděpodobností stanou spouštěčem mnoha masivních vln migrantů proudících do severních částí Evropy z neobyvatelných území na jihu.
Nastane v příštích dvaceti letech kvůli globálnímu oteplování cosi jako nová „Doba stěhování národů“? Co si o tom myslíte?
Anketa
Tip na článek: Na aktuální téma: pátrání po povodních na Dolním Labi
Zdroje:
odkazy v textu
