Článek
Tou hvězdou bude 15letá Greta, která po mimořádně teplém létě ve Švédsku přestane chodit do školy a místo toho bude vysedávat před švédským parlamentem s cedulí „Školní stávka za klima“. Takhle ji tam zachytí švédský publicista Ingmar Rentzhog, který její fotku začne sdílet na sociálních sítích.
Téma rezonuje a během několika dnů o ní s veškerou vážností a úctou píší švédská i mezinárodní média: malá školačka se raději vzdá školy, jen aby mohla bojovat za světové klima! Zde začíná příběh malého Davida a Goliáše.
Greta mluví přímočaře až nekompromisně, v kontrastu s vyhýbavými formulacemi politiků působí velmi autenticky. Operuje sice se stejnými daty jako oni, ale používá jinou formu argumentace: přichází s morální obžalobou. Pro mnohé politiky představuje „čisté svědomí“ nebo jakési morální zrcadlo: ukazuje jim, že z pohledu nastupující generace jejich dosavadní kompromisy selhaly.
Greta se rychle stává tváří mládí, které vyčítá dospělým, že mu ničí budoucnost. Greta je doslova symbolem celé nové generace a do jejího hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), se zapojují miliony studentů po celém světě.
Vrchol jejího vzestupu zaznamenává rok 2019, kdy promluvila na Klimatickém summitu OSN v New Yorku. Právě tam zazněl její slavný výrok „How dare you?!“ – Jak se opovažujete?! Krátce na to ji časopis TIME vyhlašuje Osobností roku.
Můžeme se ptát, kdo Gretu stvořil? Kolem autorství jejího úspěchu vzniklo mnoho konspiračních teorií. Sama Greta k tomu řekla, že nápad na (školní) stávku byl její vlastní, inspirovaný americkými studenty protestujícími proti zbraním.
Faktem je, že Greta pochází z vlivné švédské umělecké rodiny. Její matka Malena Ernman je známá operní pěvkyně, která dokonce reprezentovala Švédsko na Eurovizi, a otec Svante Thunberg je herec a producent. Rodina tedy měla vynikající kontakty v médiích a kultuře. A ty Gretě zřejmě výrazně pomohly.
Rozhodující také bylo, že média i mezinárodní organizace (OSN, EU) v té době potřebovaly „příběh“ - lidskou tvář pro abstraktní vědecká data o klimatických změnách a Greta tento prostor ideálně zaplnila. Co mohlo být lepšího než když před diváky a posluchače předstoupilo dítě viditelně postižené nějakým zdravotním syndromem? Kdo by se mu odvážil odporovat? Navíc otevřený útok na patnáctiletou dívku s diagnostikovaným Aspergerovým syndromem představoval pro mocné politiky a vlivné celosvětové organizace obrovské PR riziko.
Greta se tak stala zosobněním generace, o které všechny dokumenty a úmluvy jen teoreticky hovořily. Když ji OSN nebo EU pozvaly na své summity, nezískala tím prestiž jen Greta, ale i samotné instituce - ukázaly tím, že „naslouchají mladým“ a berou jejich obavy vážně. Většina lídrů (a organizací) proto zvolila strategii přijetí: vyjadřovali jí respekt, fotografovali se s ní a veřejně deklarovali, že s ní souhlasí, i když jejich reálná politika se měnila jen pozvolna nebo vůbec. Svým způsobem to byla pokrytecká doba, která trvá dodnes.
Role Grety Thunberg se v posledních letech zásadně proměnila. Posunula své těžiště od čisté ekologie k tzv. klimatické a sociální spravedlnosti. Veřejně se angažuje v podpoře Ukrajiny, lidských práv v západoafrických či kavkazských regionech a především v propalestinském hnutí. Pravidelně se účastní mezinárodních protestů a akcí na podporu Palestiny. Zapojila se například do humanitárních lodních flotil (Global Sumud Flotilla) směřujících k Pásmu Gazy.
Místo proslovů na summitech OSN ji dnes lze vidět spíše při blokádách infrastruktury (ropné terminály, nebo uhelné doly v Německu či Švédsku). V řadě zemí byla opakovaně zadržena policií a stíhána za neuposlechnutí výzev při protestech.
Veškeré finanční odměny z ocenění dává do své nadace, která rozděluje granty ekologickým a humanitárním organizacím po celém světě.
Za vzestupem Grety Thunberg před osmi roky byla její autentičnost a síla médií, zejména sociálních sítí. Na jejím příkladě se dá dobře ilustrovat, že když se sejdou podmínky, jsou média schopna z kohokoliv vyrobit celosvětovou celebritu, protože z toho následně i ony mají prospěch. Ale stejně tak rychle jsou schopny někdejší celebritu odsoudit a poslat do zapomnění, když už je pro ně nezajímavá, příliš nemainstreamová nebo by svým kontroverzním jednáním mohla poškodit jejich pověst.
Příběh Grety Thunberg je tak o tom, jak se ze kdysi „zbraňového PR“ stane nepohodlný aktivismus.
Anketa
Zdroje:
