Hlavní obsah
Lidé a společnost

Pád letadla u Újezdu u Brna v roce 1962. Příčiny neštěstí a vzpomínky pamětníků

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Jindřich Bíža, vlastní foto

Katastrofa letu z Košic do Prahy si vyžádala celkem 13 obětí

Bylo chladné ráno 10. 10. 1962 a nad moravskými vinicemi se ještě rozprostírala hustá mlha, když poblíž Újezdu u Brna došlo k jedné z největších leteckých katastrof na území někdejšího Československa.

Článek

Do vinohradů pokrývajících svahy Staré hory a Špice (mapa) tehdy spadlo dopravní letadlo ČSA Iljušin IL-14 s dvaačtyřiceti lidmi na palubě, třináct z nich katastrofu nepřežilo (z toho tři ze čtyř členů posádky); ostatní cestující byli těžce zraněni.

„Šli jsme s dědečkem do vinohradu bylo to kolem desáté hodiny ráno. Pamatuji se, že byla strašná mlha. Když jsme byli u křížku na kopci, uviděli jsme jen pár stovek metrů od nás letět letadlo. Tak nějak divně. Děda říkal, že určitě spadne. A taky spadlo,“ vypráví pan Stanislav Husák, který byl jako jeden z prvních na místě neštěstí.

Foto: Jindřich Bíža, vlastní foto

vinohrady na kopci Špidlák

Tehdy sedmiletý chlapec v osudný den viděl věci, které si mnoho dospělých nedokáže vůbec představit. Nejdřív jsme potkali paní s nůší na zádech, která šla proti nám, Nevěnovali jsme tomu pozornost. Později jsme se dozvěděli, že to byla letuška, která nějak z letadla vypadla a v šoku došla až do Újezdu. Našli ji schovanou v kostele za sakristií,“ vzpomíná Husák. Spolu s dědečkem došel až k hořícímu letadlu. Tam už byl jiný újezdský rodák Vasil Chmelák. Iljušin se zřítil jen několik desítek metrů od něj.

Oba muži začali rychle vytahovat cestující z letadla. Strašně jsem se bál, že to dědu zabije. Poslal mě pro vojáky a se mnou poslal jednoho z cestujících, pana doktora Javoru. Měl skalpovanou hlavu a ten skalp si celou dobu držel na čele, byl celý zakrvácený. Říkal mi, že nechce umřít, že má doma ženu a děti. Bál jsem se ho,“ popisuje své zážitky Stanislav Husák.

Vojáky, kteří kvůli mlze nemohli místo neštěstí najít, však dovedl zpátky k letadlu. Kvůli terénu měly problémy i sanitky, kterých k tragédii přijelo hned patnáct. O chvíli později na místo dorazili důstojníci a Husákův dědeček Josef jim ukazoval, kde všude jsou roztroušené části letadla i utrhané ruce a nohy mrtvých a zraněných. „Dlouho potom jsem nemohl jíst maso. V letadle se bojím dodnes. Pamatuju se, že říkali, že jim zrovna servírovali jídlo,“ dodává Husák.

Foto: Jindřich Bíža, vlastní foto

Újezd u Brna, říjnové mlhy nad kopcem Špidlák

„Seděl jsem v kanceláři s kolegyní, když zazvonil telefon. Z mohyly Míru nám telefonovali, že na Špidláku havarovalo letadlo. Vypadalo to otřesně, letadlo bylo vejpůl, hořelo, z vnitřku se ozývaly nářky a výkřiky“, říká František Fasora, další pamětník letecké katastrofy.

Na havárii vzpomíná i další svědkyně tragédie, Zdena Suchomelová, která společně s dalšími lidmi na místě začala vytahovat zraněné lidi z vraku letadla. Zachráněné odtahovali co nejdál do pole a ukládali je do brázd, hrozil výbuch letadla. K němu také nakonec došlo, než ale letadlo explodovalo, povedlo se zachráncům vytáhnout z trosek 29 lidí. Všichni zachránci dostali státní vyznamenání za statečnost. Foto z místa letecké katastrofy.

Letoun původně mířil z Košic přes Bratislavu a Brno do Prahy. V Košicích odstartoval v sedm hodin ráno 10. října 1962 o a o hodinu později přistál v Bratislavě. V osm hodin 34 minut pak zamířil do Brna. Za Břeclaví dal dispečer pokyn k sestupu na 600 metrů, následně na 300 metrů. Kapitán, který se domníval, že se s letadlem nachází o tři kilometry blíž k tuřanskému letišti, snížil výšku letu na minimum a v husté mlze narazil rychlostí 230 kilometrů v hodině pravým křídlem do kopce Špidlák.

Foto: Jindřich Bíža, vlastní foto

místo nárazu dopravního letadla do kopce

Závěry vyšetřovací komise přičetly vinu na katastrofě kapitánovi letadla. Palubní deska cpt. Gendiara byla osazena feetovým výškoměrem a to bylo zřejmě příčinou osudného omylu. Kapitán stroje zaměnil feety za metry a klesal do výšky pouhých 300ft/100m nad úrovní letiště.

Nabízí se však i další vysvětlení: možná šlo o chybu dispečera leteckého provozu, který povolil sestup na 300 m: letouny IL-14 totiž nebyly vybaveny radarovým výškoměrem a klasické výškoměry byly vystaveny chybám v důsledku změn atmosférického tlaku. Při letu z oblasti tlakové výše do oblasti nižšího tlaku mohly u nich dělat rozdíly v absolutních hodnotách i desítky metrů.

Pád letadla nedaleko Újezdu u Brna tak navždy zůstane obestřen tajemstvím. A jak to bylo tehdy přesně, to se už nikdo nikdy nedozví.

Foto: Jindřich Bíža, vlastní foto

pomník obětem neštěstí u Újezdu u Brna byl odhalen v roce 2013

29. května 2013, padesát let od tragické události, byl za účasti hejtmana jihomoravského kraje odhalen obětem leteckého neštěstí pomník, jehož autorem je místní umělecký kovář Ivo Lorenz.

Anketa

Když letíte dopravním letadlem
jsem vždy naprosto v pohodě
44,5 %
jsem před startem trochu nervózní
17,9 %
jsem nervózní po celý let
11 %
cestování letadlem se bojím
26,6 %
Celkem hlasovalo 858 čtenářů.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz