Článek
Židovský hřbitov v Brně se nachází v městské čtvrti Židenice při Nezamyslově ulici a s rozlohou okolo 29 500 m2 je určitě největším židovským hřbitovem na Moravě. Z centra města - hlavního vlakového nádraží - k němu zajíždí tramvaj číslo 8, jedoucí směrem k městské čtvrti Líšeň (asi 10 minut jízdy).
Původní židovský hřbitov se nacházel před Židovskou branou (naproti Paláci Padowetz), hluboko pod úrovní nynějšího vlakového nádraží. Hřbitov se synagogou a židovskou čtvrtí zanikl v roce 1454 na popud Ladislava Pohrobka, který vyhnal Židy z města. Když se Židé mohli po revolučním roce 1848 vrátit, zakoupila v roce 1852 židovská obec parcely v Židenicích. Téhož roku byla stavba hřbitova téměř hotova.
Nejstarší hroby se nachází v sekcích 1 až 13. Jsou zde náhrobky s dekorativními prvky a hebrejskými nápisy, podobné náhrobkům ze starobylých židovských hřbitovů. Mnohé z nich se rozpadají, některé se dokonce postupem času propadají vlastní vahou do země.
Židé byli pohřbíváni podle toho, jak byli majetní. Ostatky nejbohatších byly ukládány v zadní části. Výrazně prostší hroby lze vidět v části přední. Tou nejhonosnější hrobkou na brněnském židovském hřbitově je zcela jistě hrobka podnikatele Max Löw-Beer (1829-1887); jehož vnučka Grete byla majitelkou světoznámé funkcionalistické vily Tugendhat.
Po druhé světové válce vyrostl v areálu hřbitova památník obětem holokaustu. Kolem něj je rozmístěno 19 kamenů ze zrušených židovských hřbitovů na Moravě.
Na hřbitově se nachází asi 9 000 náhrobků s více než 11 tisíci hroby. Pohřbena je zde celá řada významných osobností, např. herec Hugo Haas, rabín Baruch Jacob Placzek, nebo tvůrce abecedy pro hluchoslepé Hieronymus Lorm. Leží zde i Věra Capponi, psycholožka a spoluzakladatelka českého manželského poradenství a také Julius Gomperz, významný filozof a historik.
Hřbitov je přístupný veřejnosti (s výjimkou soboty) při dodržení základních pravidel chování, např. je nutná pokrývka hlavy u mužů. Na hřbitovní areál těsně navazuje Park Richarda Federa, otevřený 18.11.2003 spolu s odhalením pamětní desky tomuto významnému zemskému rabínovi.
Z historie židovského osídlení Brna
Ve 13. století, kdy do Brna přicházejí cizí kolonisté, si při dolní části Masarykovy ulice (u vlakového nádraží) zakládají svoji obec Židé, a proto i jedna z pěti bran, co by součást středověkého opevnění, nesla název Židovská.
reliéf Židovské brány při ústí Masarykovy ulice u vlakového nádraží
Židy obývané území mělo tvar čtyřúhelníku a vymezovaly ho hotel Padowetz, Zelný trh, ulice Masarykova a Orlí. Vně židovského ghetta byl hřbitov, přibližně v oblasti nynějšího vlakového nádraží. (Ze hřbitova se zachovalo pár náhrobků a odštěpků; v r. 1927 byly objeveny při zemních pracích náhrobky z let 1349 a 1373. Patří k nejstarším nalezeným na Moravě.)
R.1454 nařizuje patnáctiletý král Ladislav Pohrobek vyhnat Židy ze všech tehdejších královských měst (Evropou se od r. 1450 šířilo hnutí mnicha Kapistrana), a tak se brněnští Židé nuceně přesidlují z okolí Masarykovy ulice ven z opevněného města k dnešní ulici Křenové.
středověké opevnění Brna - Židovská brána se nalézá v pravém dolním rohu
V r.1745 Marie Terezie nařídila úplné vypovězení Židů ze zemí Koruny české, kvůli údajné neloajálnosti za pruské války, ale již r. 1748 byl tento zákaz změkčen. V 18. stol. odhadovaný počet židovských usedlíků na Křenové činil asi 52 osob.
I když toleranční patent Josefa II. (r.1782) přináší Židům po třech stovkách let dlouho očekávaná a potřebná ulehčení, ve skutečnosti je to až revoluční rok 1848, který s konečnou platností přinese odstranění jejich diskriminace.
Anketa
Zdroje:
WIKIPEDIE
Brněnská židovská obec https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDidovsk%C3%A1_obec_Brno
Židovská obec Brno https://cemeteries.zob.cz/
