Článek
Těžko bychom v naší zemi hledali známějšího a oblíbenějšího politika, než je Andrej Babiš (snad jen Petra Pavla). Tomuto muži, majiteli a řediteli hnutí ANO, se podařilo vysát, a tím zároveň i sjednotit, celé levicové spektrum české politiky. Což mu ve spojení s fanatickým fanouškovstvím jeho skalních voličů pravidelně vynáší kolem 30 % volebních preferencí.
Andrej Babiš je oportunista a populista. Jak někde vidí možnost si přilepšit (v tomto případě myšleno politicky), neváhá, aby si u dané skupiny lidí nějakým způsobem „šplhnul.“ Není pro něj absolutně žádný problém slíbit, či oznámit cokoliv, protože když „papír snese všecko“ tak proč by všecko nesnesla i videa na Facebooku. Tato strategie mu skvěle funguje. Předkládá lidem přesně to, co by rádi slyšeli. Ať už je to mezinárodní politika, nebo recept na vánočku.
Bohužel občanské společnosti postsovětských států jsou stále náchylné k ovlivnění ruskou propagandou, čehož Rusové velmi zdatně využívají v rámci hybridní války. Nenápadně, skrze západní sociální sítě občanům podsouvají svou verzi pravdy, na což se jich až dramaticky vysoké procento chytne. Útočí na nižší pudy, na nespokojenost i na neschopnost fungovat v kapitalistickém světě. A skrze vytipované západní politiky, mezi něž patří i vůdci současné šestikoalice, se snaží rozkládat západní společnost, aby byla zranitelná a přikláněla se k Rusku. Daří se jí zejména v Podněstří, ale i na Slovensku a v Maďarsku. A samozřejmě, odezvu nalézá i u nás.
V kombinaci s Babišovým oportunismem je naprosto jasné, že právě tohle je živná půda pro věčně nespokojené levicové občany, kteří pak rádi jdou za svým „vůdcem,“ jenž jim lechtá jejich ega v pravidelných instagramových videích od snídaňového stolu. Jejich styl myšlení už je ovlivněn, věří alternativní pravdě, a Babiš je ten, kdo jim potvrzuje jejich domněnky. Proto jej mají rádi a plameně za něj bojují v diskusích, ale i u volebních uren.
Andrej Babiš obětoval Českou republiku. V jeho zájmu není už nic jiného, než vlastní prospěch, obohacení a uchvácení moci. Ačkoliv jsem se sám sebe dlouho snažil přesvědčit, že Babiš má v politice i jiné pohnutky, než jen opojení mocí a těžbu dotací, realita mi stále oponuje. Vzhledem k tomu, že je nejoblíbenějším politikem a jeho hnutí ANO už dekádu ovládá první pozici, má Babiš přístup k ovládacím prvkům státu jako nikdo jiný. Čehož hojně využívá, aby nasměroval dotační toky svým směrem. Pokud někdo tvrdí, že Agrofert už nevlastní, pak nechť mi vysvětlí, proč mu nedávno vyplatil 4 miliardy. Pokud to tak funguje, pak bych poprosil, aby mi aspoň desetinu takové částky vyplatila nějaká firma, s níž také nemám nic společného, třeba ČEZ.
Babišovi je zcela jedno, kam dotlačí stát, jak funguje vnitřně, je mu zcela jedno, jak stát vystupuje v rámci mezinárodní politiky. Pakliže si to budou žádat volební preference, pak nás klidně zavede do Ruska, protože někteří „našilidi“ to rádi uslyší. Babiš si zároveň přivlastnil motoristický boj s prezidentem a do Petra Pavla se nyní trefuje ve velkém i on. To proto, že „našilidi“ nemají prezidenta rádi a Macinkův marný boj ukázal, že je to pro ně důležité téma. Babiš ho tedy ukradl. Což není novinka, neboť už jednou se pokusil vysát voliče Motoristům skrze párek na křídle svého závodního mercedesu.
Česká republika se dostala do rukou muže, který udělá vše pro to, aby se udržel v nejvyšší státní funkci. Bez okolků nebude mít problém nasměrovat naši zem ze západní orientace směrem do Ruska, protože „našilidi“ to rádi uslyší. O pár stovek zvedne důchody, protože „našilidi“ si to přejí. Zadluží stát, protože to je jim jedno a „může za to Fiala.“ Bez mrknutí oka hodí přes palubu Ukrajinu, která tvoří hráz proti Ruské agresivní rozpínavosti jen proto, že „našilidi“ nemají Ukrajince rádi.
Přijde vám, že těch „našilidí“ je tam nějak moc? Je, poněvadž je jich zhruba čtvrtina populace (ti ostatní volí Babiš ze nějakého jiného důvodu). A proto, že když jim Babiš něco slíbí, půjdou za ním klidně i do Ruska (pardon, do pekla). Jen proto, aby se v tuto chvíli měli o něco málo líp. A samozřejmě jejich guru Babiš o mnoho líp. Nebo proto, aby uškodili ostatním. Když se mají špatně oni, proč by nemohli i ostatní, že? Není to vlastně ani to, co by chtěl samotný Babiš, Rusko totiž nemůže nabídnout tolik co západ, ale jelikož to chtějí voliči, Babiš jim vyhoví. Bez nich by nebyl u moci. To je právě tím úspěchem ruské hybridní války. Najít politika, který do Ruského náručí povede davy, jež vyrve ze západního světa.
Leckdo by mohl namítnout, že silný stát s ekonomicky silnými občany je lepší i pro rozkradače státních financí. Samozřejmě že je. Jenže vybudovat silný stát se silnými občany chce čas. Čas, který Babiš nemá. Už je starší pán a v politice nemůže být donekonečna. Chce proto urvat co nejvíce, dokud může. I za cenu, že po něm zbyde totálně rozpadlá země, která se odchýlila od demokratického kurzu. Dobře se dá čerpat i ze země zdevastované. Pokud se podíváme na největší extrém, pak i severokorejský diktátor žije v přepychu, zatímco jeho lidi postihují pravidelné hladomory. Proč by tedy nemohla Česká republika krachovat, zatímco Agrofert by stále těžil dotace? Kouzlo okamžiku, nikoliv pečlivé výstavby. Naštěstí k cestě za Severní Koreou máme ještě hodně daleko a tento scénář nás nejspíš nikdy nepostihne. Zatím tu je stále dost demokratických brzd, které nás tam nepustí.
Závěrem nelze nic jiného, než pogratulovat Rusům, jak se jim daří vyhrávat hybridní válku. Zatímco „našilidi“ nenávidí Foltýna, zároveň adorují politiky, kteří zcela bez skrupulí přehrávají ruskou propagandu. To mnohdy tak okatě, že je na první pohled jasné, odkud východní rudý vítr vane. Mezi nimi je nejcharizmatičtější (a nutno dodat že i nejkultivovanější a nejméně extrémistický) Babiš, který tyto politické nápady uchopil úplně nejlépe a je mu zcela jedno, co se děje kolem. Hlavně že za kremelskou propagandou stojí čtvrtina obyvatelstva a přístup k čerpání státních dotací. Paradoxně zcela legálně skrze demokratický systém.
Babiš vlastně vyhrává tuto pozici nejlepšího ruského nástroje tak torchu neprávem. Máme tu daleko schopnější propagandisty (zejména z SPD, které ale Babiš dostal do vlády), ale Babiš narozdíl od nich umí vládnout a v politice má nejen zkušenosti, ale i dost soudnosti, aby neprovedl téměř státní převrat, jako napříkald Robert Fico na Slovensku.
